Export skončí na Nový rok, zatímco Evropa čelí chladnému počasí a neobvykle rychlému úbytku zásob od září.
Evropa přijme poslední dodávky ruského plynu přepravované ukrajinskými plynovody v prvních hodinách nového roku, kdy kontinent čelí očekávanému poklesu teplot, což by mohlo urychlit čerpání zásob.
Ruský státní energetický gigant Gazprom plánuje na Nový rok ukončit export plynu do Evropy přes ukrajinské plynovody, neboť vyprší pětiletá dohoda o tranzitu plynu mezi oběma zeměmi.
Pokud nebude na poslední chvíli dosaženo nové dohody, přerušení dodávek bude představovat zásadní změnu. Po invazi Kremlu na Ukrajinu v roce 2022, která zásadně narušila obchodní vztahy, Rusko přišlo téměř o všechny zákazníky v EU. Země střední Evropy se mezitím obrátily na nové dodavatele, jako jsou USA, Norsko a Katar.
„Tato situace má významný geopolitický dopad,“ uvedl Tom Marzec-Manser, nezávislý odborník na trh s plynem. „Konec tranzitní dohody uzavírá klíčovou trasu, která spojovala ruské dodávky plynu s Evropou, a mohl by přimět východoevropské státy k většímu spoléhání na dovoz plynu ze severozápadních trhů Evropy.“
Zastavení plynovodu mezi Ruskem a Ukrajinou přichází v době, kdy Kyjev čelí sílícímu tlaku na zahájení mírových jednání kvůli neúspěchům na východní frontě, kde vojáci bojují v drsných zimních podmínkách. Navíc se zvyšují obavy, že Donald Trump může po své inauguraci 20. ledna omezit americkou podporu.
Ukrajina je za běžných povětrnostních podmínek schopná pokrýt své potřeby plynu prostřednictvím domácí produkce a zásob, ale podle Mezinárodní energetické agentury by chladnější zima mohla zvýšit její závislost na dovozu z EU.
Nadcházející mrazivé počasí představuje jednu z největších výzev pro evropské trhy se zemním plynem za poslední roky. Teploty v městech jako Londýn, Paříž nebo Berlín se mají do konce týdne propadnout pod nulu, což zvýší poptávku po plynu a zrychlí čerpání zásob.
Zásoby plynu v EU se od září snížily o téměř 20 %, což je mnohem výraznější pokles než během předchozích dvou zim. Tento vývoj je přičítán chladnějšímu počasí a vyšší spotřebě ve srovnání s minulými roky.
Blížící se mrazy zvýšily evropské ceny plynu na téměř 49 eur za megawatthodinu, což je blízko ročního maxima dosaženého začátkem prosince. Trh navíc čelí dalšímu tlaku kvůli předpovědím chladného ledna a nízké rychlosti větru, což by mohlo zvýšit poptávku po plynu jak pro vytápění domácností, tak pro výrobu elektřiny.
„Poslední dvě zimy byly neobvykle mírné,“ uvedl Marzec-Manser. „Letos však Evropa čelí podmínkám, které by mohly skutečně prověřit stabilitu trhu s plynem.“
Kombinace mrazivého počasí, krátkých dní a nízké produkce větrné energie již vedla k vyšší spotřebě zimních zásob plynu než obvykle. Domácnosti se více zahřívají a energetické sítě nahrazují výpadky větrné energie plynovými generátory, což přispívá k rychlejšímu vyčerpání zásob.
Rusko bude pokračovat v dodávkách plynu do zemí jako Maďarsko a Srbsko prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede pod Černým mořem, a zvýší export zkapalněného zemního plynu (LNG) pomocí tankerů.
Kyjev čelí tlaku od států, jako je Slovensko, které stále nakupují ruský plyn, aby obnovil jednání o nové dohodě s Kremlem ohledně tranzitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však trvá na tom, že nesouhlasí s dohodou, která by byla pro Rusko finančně výhodná.
Ukončení dohody by mělo za následek ztrátu přibližně 800 milionů dolarů ročně pro Ukrajinu na poplatcích za tranzit, zatímco Gazprom přijde o téměř 5 miliard dolarů na prodeji plynu do Evropy. Pokles v exportu ruského plynu způsobil, že Gazprom utrpěl roční ztrátu 7 miliard dolarů v roce 2023, což je poprvé za více než dvě desetiletí.
Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že by mohl přerušit záložní dodávky elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev dovolí vypršení platnosti dohody. Zelenskyj v reakci obvinil Fica z toho, že jedná v zájmu Kremlu tím, že otevřel „druhou energetickou frontu“ proti Ukrajině.