Francouzská společnost Puy du Fou podle zjištění spolupracovala se sankcionovaným ruským oligarchou na projektu letoviska na okupovaném Krymu déle, než bylo dosud známo. Později se zároveň ucházela o nové projekty v Íránu a Číně.
V únoru 2014 obsadily Krym tisíce neoznačených ruských vojáků, známých jako „zelení mužíčci“. Převzali kontrolu nad vojenskými základnami i klíčovou infrastrukturou a zahájili anexi ukrajinského poloostrova, která se později stala předzvěstí rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu.
Po obsazení Krymu uvalily Evropská unie i Spojené státy sankce na řadu osob blízkých Kremlu. Mezi nimi byl také ruský podnikatel Konstantin Malofejev, mediální magnát a zastánce krajně nacionalistických a konzervativních postojů, kterému se přezdívá „ortodoxní oligarcha“.
Zatímco většina západních zemí vztahy s Moskvou omezovala, francouzská rodina de Villiersových, stojící za známým zábavním parkem Puy du Fou, se rozhodla pokračovat ve spolupráci. Krátce po zavedení sankcí navštívili Philippe a Nicolas de Villiers Krym, kde v Jaltě jednali s Vladimirem Putinem o výstavbě dvou historických zábavních parků. Jeden z nich měl vzniknout přímo na okupovaném území ve spolupráci s Malofejevem a zaměřit se na propagaci ruských dějin a národní identity.
Projekt se nakonec neuskutečnil. Společnost Puy du Fou dnes plánuje otevření rozsáhlého zábavního areálu v britském Oxfordshiru, jehož hodnota se odhaduje na 600 milionů liber. Nově zveřejněné dokumenty však vyvolávají otázky ohledně skutečného rozsahu její dřívější spolupráce s ruskými partnery.
Firma dříve tvrdila, že po zavedení evropských sankcí v létě 2014 začala vztahy s Malofejevem ukončovat. Dokumenty, které získal deník Guardian, ale naznačují, že kontakty pokračovaly ještě během roku 2015. Podle odborníků mohly některé plánované obchodní kroky testovat hranice evropského sankčního režimu.
Materiály ukazují, že společnost zvažovala restrukturalizaci společného podniku tak, aby mohl projekt pokračovat navzdory sankcím. V interních dokumentech se objevují návrhy využití ruských bankovních účtů nebo offshore společnosti, která by spravovala duševní vlastnictví projektu a rozdělovala zisky mezi partnery.
Interní korespondence zároveň naznačuje, že vedení Puy du Fou si bylo vědomo rizik spojených se sankcemi. Přesto pokračovala komunikace s Malofejevovými spolupracovníky a podle rozpočtových dokumentů byly v roce 2015 financovány přípravné práce, včetně náboru zaměstnanců, pronájmu prostor pro konkurzy či dalších provozních výdajů.
Vyšetřování také poukazuje na platby zaměstnancům společnosti Marshall Capital, kterou Malofejev ovládal. Spojené státy tuto firmu zařadily na sankční seznam koncem roku 2014. Právní experti upozorňují, že po uvalení sankcí neexistuje automatické přechodné období, během něhož lze ve spolupráci pokračovat bez zvláštní licence.
Puy du Fou uvedla, že všechny platby odpovídaly francouzským i evropským právním předpisům a že projekt definitivně ukončila, když bylo zřejmé, že mezinárodní vztahy s Ruskem se nezlepší.
Philippe de Villiers, zakladatel společnosti a bývalý francouzský politik, dlouhodobě otevřeně obdivoval Vladimira Putina a kritizoval evropské sankce. Je známý svými konzervativními postoji, odporem k islámu i právům LGBT a v minulosti vedl vlastní pravicovou politickou stranu.
Po neúspěchu ruského projektu obrátila společnost pozornost na další zahraniční trhy. V Číně otevřela tematickou atrakci v Šanghaji, přičemž interní dokumenty naznačují, že scénáře musely projít schválením čínských úřadů. Firma však tvrdí, že obsah představení vytvářela sama.
Podle dalších dokumentů se Puy du Fou v roce 2016 snažila navázat spolupráci také s Íránem. Dopis adresovaný íránskému velvyslanci ve Francii vyjadřoval zájem o projekt, který měl představit kulturní dědictví a historii této země. Společnost uvedla, že tehdy byly mezinárodní sankce vůči Íránu zmírněny a řada zahraničních firem zvažovala vstup na tamní trh.