Ukrajinský prezident označil ukončení dohody za „jednu z nejvýznamnějších porážek Moskvy“, což vedlo k výpadkům elektřiny v separatistickém regionu Moldavska.
Ruský plyn přestal proudit do Evropy přes Ukrajinu, čímž skončila klíčová energetická trasa, která sahá až do sovětských časů a přežila i tříletou válku mezi oběma zeměmi.
Ukrajina přerušila tranzit poté, co v noci na Nový rok vypršela dohoda z roku 2019, což znamená nový krok v procesu odstavení Evropy od ruského plynu. Tento krok způsobil okamžité výpadky elektřiny pro stovky tisíc lidí v separatistických oblastech Moldavska.
Ruský Gazprom oznámil, že od 8:00 moskevského času (5:00 GMT) přestal dodávat plyn přes Ukrajinu. Ukrajinský ministr energetiky Němec Galuščenko označil tento krok za „historický“, zatímco prezident Zelenskyj jej na sociálních sítích označil za „jednu z největších porážek Moskvy“.
Zelenskyj napsal: „Když Putin převzal moc v Rusku před více než 25 lety, roční tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy dosahoval více než 130 miliard krychlových metrů. Dnes je tento tranzit nulový.“
Tento krok vyvolal ostrou reakci slovenského premiéra Roberta Fica, který proti rozhodnutí lobboval. Na Facebooku napsal: „Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu bude mít dramatické následky pro nás všechny v EU, ale ne pro Rusko.“
Naopak, v některých zemích byl tento krok oslavován jako další pokrok k nezávislosti na ruské energii. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski označil vývoj za „nové vítězství“ pro Evropu.
Nejvíce to pocítili obyvatelé separatistického moldavského regionu Podněstří, kteří ve středu ráno přišli o teplo a teplou vodu. Místní energetická společnost Tirasteploenergo oznámila, že omezení vytápění začalo ve 7:00 místního času (5:00 GMT) a doporučila obyvatelům, aby se teple oblékli a používali elektrické ohřívače.
„Používání plynových nebo elektrických kamen k vytápění je zakázáno, může to vést k tragédii,“ uvedla společnost. Její zaměstnankyně agentuře Reuters řekla, že neví, jak dlouho tato situace potrvá.
Ruský plyn tekl přes Ukrajinu po desetiletí, přičemž využíval sovětskou infrastrukturu, která začíná v ruském městě Sudža a končí v Užhorodu na západní hranici Ukrajiny. Tento tranzit byl často politicky využíván, zejména když vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem procházely krizemi.
Podle zprávy Centra pro analýzu evropské politiky (Cepa) z minulého měsíce Rusko zneužívalo závislost Ukrajiny a Evropy na plynu k prosazování politických požadavků a šíření korupce.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 klesl podíl ruského plynu na evropském trhu z přibližně 35 % na 8 %, protože evropské země hledaly alternativní dodávky.
Nord Stream, podmořský plynovod mezi Ruskem a Německem, který nevyžadoval tranzitní země, byl zničen v září 2022, přičemž se spekuluje, že za útokem stál ukrajinský tým.
I přesto Slovensko, Maďarsko a Rakousko stále závisí na ruském plynu, ačkoli tranzit pokračoval i během války na Ukrajině.
Plyn byl zdrojem příjmů pro Rusko i Ukrajinu, která ročně získávala stovky milionů eur na tranzitních poplatcích.
V loňském roce probíhala jednání o prodloužení dohody, zahrnující možnosti jako vzájemný prodej plynu mezi Ruskem a Ázerbájdžánem. Tyto návrhy však Ukrajina odmítla, rozhodnuvši se, že výhody ukončení tranzitu převáží náklady.
„Nedovolíme jim vydělat další miliardy z naší krve,“ prohlásil Zelenskyj minulý měsíc. Dodal, že jedinou možností pro Ukrajinu by bylo, pokud by spotřebitelé platili Rusku až po skončení války, ale takové řešení pravděpodobně nebude přijatelné pro Gazprom nebo Kreml.
Jediná ruská plynová trasa, která stále funguje, je TurkStream – černomořský plynovod, který dodává plyn do Maďarska a Srbska. Podle analytiků představoval ukrajinský tranzit pouze 5 % evropské spotřeby plynu, což naznačuje, že EU může najít jiné zdroje pro vyrovnání tohoto deficitu bez větších dopadů na ceny.
Lídři Slovenska a Maďarska, Robert Fico a Viktor Orbán, však tento krok kritizovali. Slovensko odhaduje, že ztráta tranzitu přes Ukrajinu by mohla stát přibližně 150 milionů eur (125 milionů liber) na zvýšených poplatcích.
Fico, který v prosinci navštívil Moskvu na rozhovory s Putinem, pohrozil, že pokud Ukrajina přeruší dodávky ruského plynu, Slovensko zváží omezení dodávek elektřiny na Ukrajinu, která už musí importovat energii kvůli ruským útokům na její energetickou infrastrukturu.
Zelenskyj na tuto hrozbu reagoval s rozhořčením: „Bojujeme o životy; Fico bojuje o peníze. Během války je trochu ostudné mluvit o penězích, když ztrácíme lidi.“
Moldavsko čelí těžkým následkům ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu. V prosinci vyhlásilo stav nouze, obávajíc se, že by to ohrozilo zásobování její hlavní elektrárny na plyn v Podněstří.
Moldavsko loni těsně schválilo referendum o přistoupení k EU, přičemž Rusko bylo obviněno z vměšování do voleb. Gazprom pohrozil zastavením dodávek do Moldavska, i když bude udržena dohoda o tranzitu přes Ukrajinu, s odkazem na neuhrazené účty. Moldavská vláda obvinila Moskvu z „vydírání“.
Většina z 2,5 milionu obyvatel Moldavska je schopna nahradit ruský plyn zásobami a dovozem z Rumunska, ale Podněstří, proruský separatistický region s asi 450 000 obyvateli, bude pravděpodobně zasaženo nejvíce.
Mluvčí moldavské vlády, Daniel Vodă, uvedl, že vláda hledá alternativní způsoby, jak zajistit teplo a energii pro obyvatele Podněstří.