Moskva podle odhadů každý den získává do svých řad přibližně 1 000 nových rekrutů. Západní představitelé však upozorňují, že ani toto tempo náboru nestačí pokrýt počet vojáků, o které ruská armáda přichází.
Rusko podle západních představitelů každý měsíc přichází na Ukrajině přibližně o 6 000 vojáků více, než kolik se mu daří získat prostřednictvím náboru.
Ruské úřady přitom stále dokážou do armády přivádět značné množství nových lidí. Odhaduje se, že každý den se podaří naverbovat kolem 1 000 nových vojáků. Ani takové tempo však podle západních představitelů během posledních dvou měsíců nestačilo k tomu, aby Rusko pokrylo ztráty způsobené padlými a zraněnými vojáky.
Jeden ze západních představitelů uvedl, že podle současných odhadů činí rozdíl mezi počtem ruských vojáků vyřazených v důsledku ztrát a počtem nově naverbovaných přibližně 6 000 lidí měsíčně.
Podle západních představitelů Putin na tento problém reaguje další eskalací konfliktu a intenzivnějšími útoky proti ukrajinské civilní infrastruktuře a obyvatelstvu. Od začátku července mělo Rusko odpálit více než 360 raket a zároveň využívat slabin ukrajinské protivzdušné obrany, zejména pokud jde o obranu proti balistickým střelám. Západní představitelé se domnívají, že Moskva se může během letošní zimy pokusit oslabit morálku Ukrajinců systematickým ničením energetické infrastruktury.
Tato strategie může souviset také s omezenými možnostmi, které má Vladimir Putin k dispozici při snaze nahradit rozsáhlé ztráty na bojišti prostřednictvím dalšího náboru.
Západní představitelé se obávají, že vyhlášení nové rozsáhlé mobilizace by pro Rusko znamenalo značné politické i ekonomické riziko. Připomínají přitom předchozí mobilizaci z podzimu roku 2022. Tehdy podle jejich odhadů opustilo Rusko přibližně milion lidí, mezi nimiž byla řada vysoce kvalifikovaných pracovníků. Méně než polovina z nich se podle těchto odhadů následně vrátila zpět do země.
Další problém představuje samotná schopnost ruských ozbrojených sil přijmout a vycvičit několik set tisíc nových vojáků. Ruská armáda se totiž zároveň potýká s nedostatkem vojenského vybavení i zkušených důstojníků, což může výrazně omezovat její schopnost absorbovat tak velký počet nových rekrutů.
Ukrajina mezitím pokračuje v útocích na ruské cíle související s těžbou, zpracováním a přepravou ropy. Tyto údery přispěly k nedostatku pohonných hmot v některých částech Ruska. Kyjev zároveň opakovaně žádá své spojence o další podporu, a to jak v podobě útočných střel dlouhého doletu, tak prostředků určených k posílení protivzdušné obrany.
Britský premiér Andy Burnham tento týden navštívil Kyjev. Šlo o jeho první zahraniční cestu od nástupu do funkce. Během návštěvy jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a oznámil, že Spojené království bude s Ukrajinou sdílet dosud utajované informace týkající se britských komponentů používaných ve střelách dlouhého doletu Storm Shadow.
Burnham zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby výrazněji pomohlo Ukrajině chránit se před ruskými útoky. Zdůraznil především potřebu dalších amerických systémů Patriot, které jsou schopné ničit ruské rakety. Očekává se, že podobnou výzvu přednese také během Valného shromáždění OSN v New Yorku, které se uskuteční příští měsíc.
Rusko na britskou podporu Ukrajiny opakovaně reagovalo výhrůžkami odvetou. Moskva při nich několikrát zmínila také možnost útoků proti britským vojenským cílům, a to jak na území Ukrajiny, tak mimo něj.
Západní představitelé uvedli, že ruská hrozba zůstává skutečná a nelze ji podceňovat. Současně však podle jejich hodnocení nedošlo k zásadní změně situace a Vladimir Putin se podle nich rozhodně snaží vyhnout přímému vojenskému střetu s NATO.
Jeden ze západních představitelů vysvětlil, že Rusko pokračuje v nepřátelské rétorice a pravidelně přichází s různými obviněními namířenými proti Spojenému království. Podle něj jde o součást dlouhodobé ruské vojenské strategie, která využívá ostrou rétoriku k vyvolávání obav a nejistoty u protivníků a následnému ovlivňování jejich rozhodování. Nejde tedy podle něj o nový způsob jednání Moskvy.
Západní představitelé zároveň upozornili, že Rusko má stále kapacity k provádění kybernetických útoků proti Spojenému království nebo k organizování fyzických útoků na civilní cíle prostřednictvím prostředníků. Terčem by mohly být například továrny nebo sklady. V minulém roce bylo šest mužů odsouzeno k trestům odnětí svobody za účast na útoku proti skladu s humanitární pomocí určenou pro Ukrajinu ve východním Londýně. Podle britských úřadů byl tento útok organizován na pokyn Ruska.
Představitelé však zároveň uvedli, že podle jejich hodnocení bude Vladimir Putin podobné aktivity pravděpodobně držet pod určitou kontrolou. Důvodem má být snaha vyhnout se situaci, která by mohla vést k přímějšímu konfliktu mezi Ruskem a NATO.
Celkovým cílem ruského prezidenta na Ukrajině je podle západních představitelů pokračovat v dlouhodobé opotřebovávací válce. Moskva podle nich doufá, že postupně oslabí schopnost Ukrajiny vzdorovat a zároveň dosáhne toho, že podpora ze strany jejích západních spojenců začne slábnout. Významnou roli přitom podle nich může hrát také obava evropských vlád a obyvatel z dalších ruských hrozeb.
Jeden ze západních představitelů proto uvedl, že podobné hrozby je třeba vnímat také jako snahu Ruska vytvořit Evropu, která bude více rozdělená a zároveň zranitelnější.
Další představitel připomněl, že podobná taktika není nová. Rusko podle něj v posledních letech opakovaně upozorňovalo na možnost použití jaderných zbraní s cílem zastrašit západní státy a přimět je k omezení nebo ukončení podpory Ukrajiny. Podle tohoto hodnocení je proto důležité chápat současnou ruskou rétoriku v širším kontextu dlouhodobé snahy Moskvy ovlivňovat rozhodování evropských zemí prostřednictvím hrozeb a vyvolávání strachu.