Volební komise zjistila, že útoky a obtěžování, které nejčastěji míří na ženy, příslušníky etnických menšin a lidi se zdravotním postižením, ovlivňují chování volebních kandidátů.
Volební komise (Electoral Commission) označila šikanu, obtěžování a zastrašování kandidátů za „vážný a stále se zhoršující problém“. Analýza letošních komunálních voleb a voleb starostů v Anglii totiž ukázala výrazný nárůst výhrůžek a dalších forem útoků namířených proti lidem kandidujícím do veřejných funkcí.
Více než polovina kandidátů za Labouristickou stranu a Reform UK uvedla, že se během kampaně setkala s útoky, urážkami nebo jiným nevhodným chováním. Zvláště často přitom byly terčem ženy, lidé z etnických menšin a kandidáti se zdravotním postižením.
Podle zprávy komise kandidáti popisovali nejrůznější incidenty, včetně situací, kdy na ně lidé plivali nebo je slovně či fyzicky napadali. Výsledky průzkumu zároveň naznačují, že útoků je už tolik, že začínají měnit způsob, jakým kandidáti vedou kampaně a jak se v průběhu voleb pohybují na veřejnosti.
Jedna z kandidátek například uvedla, že tentokrát musela při obcházení voličů požádat svého manžela, aby ji doprovázel. Bylo to podle ní poprvé, co něco takového udělala. Patřila přitom k přibližně třetině oslovených kandidátů, kteří připustili, že kvůli obtěžování nebo zastrašování možná v budoucnu už znovu kandidovat nebudou.
„Dříve jsem se cítila docela nezávisle, ale u dveří jsem narážela na obrovský hněv starších i některých mladších mužů – lidí, kteří jsou politikou rozčarovaní a cítí se zklamaní,“ popsala svou zkušenost.
„Chápu to, ale šlo o ten hněv, urážky a někdy až příliš těsné konfrontace, které byly velmi agresivní. Poprvé v rámci komunální politiky mám pocit, že se musím na veřejnosti chránit a nechodit nikam sama. Už se nikdy nenechám vystavit situaci, kdy bych byla někde sama a zranitelná,“ dodala.
Právě ženy kandidující ve volbách podle průzkumu měnily své chování kvůli bezpečnostním obavám častěji než muži. Celkem 79 % kandidátek uvedlo, že se alespoň jednou vyhnulo vedení kampaně o samotě. U mužů šlo o 46 %. Ženy také častěji omezovaly svou ochotu otevírat kontroverzní témata: uvedlo to 57 % z nich oproti 32 % mužských kandidátů.
Výkonný ředitel Volební komise Vijay Rangarajan řekl, že právě nárůst šikany a zastrašování představuje pro komisi v současnosti největší obavu.
„Naší největší obavou je nyní právě tento nárůst šikany a zastrašování. Není to namířeno proti žádné konkrétní straně a zdá se, že příčiny jsou různorodé,“ uvedl.
Podle Rangarajana zároveň sílí trend, kdy jsou političtí soupeři vnímáni jako „ti druzí“. Tento proces označil za „dehumanizaci“, při níž se postupně stírají hranice přijatelného chování. K tomu podle něj v některých případech významně přispívají sociální sítě.
„Myslím, že budeme svědky úplného splývání online a offline světa,“ řekl. Jako příklad uvedl situace, kdy lidé v běžném životě někoho na ulici natáčejí na video s úmyslem zveřejnit záznam na internetu.
„Už dnes vidíme lidi, kteří v reálném světě jdou po ulici a natáčejí někoho na video, aby jej následně zveřejnili na internetu. A když pak ostatní toto online video uvidí, velmi se rozčílí a vydají se někoho jiného pronásledovat přímo v ulicích. Tento druh skutečné, úplné interakce mezi online a offline světem je tedy výrazným rysem,“ vysvětlil.
Rangarajan uvedl, že na něj obzvlášť zapůsobily dva konkrétní případy. V prvním případě šlo o kandidáta se zdravotním postižením, kterému lidé vyhrožovali přímo před jeho domem. Kvůli svému postižení přitom podle Rangarajana „nemohl utéct“.
Ve druhém případě se kandidát stal terčem útoků na sociálních sítích. Jeho dcera mu následně volala ze školy, protože tam viděla urážlivé příspěvky na internetu a slyšela, jak lidé jejího otce označují za rasistu, fašistu a nacistu.
Volební komise v reakci na zjištěné problémy zveřejnila několik doporučení. Obrátila se mimo jiné na provozovatele sociálních sítí s výzvou, aby účinněji bránili online útokům proti kandidátům, například prostřednictvím protokolů umožňujících rychlejší reakci na podobný obsah. Politické strany pak vyzvala, aby své členy vedly k respektování ostatních lidí zapojených do volebních kampaní.
Průzkum ukázal, že nevhodnému chování, obtěžování nebo ohrožení bezpečnosti osobně čelilo 59 % kandidátů Reform UK a 54 % kandidátů Labouristické strany. Následovali kandidáti Zelených se 42 %, nezávislí kandidáti s 37 %, Konzervativní strana s 26 % a Liberální demokraté s 22 %.
Podle Rangarajana změny v chování kandidátů způsobené obavami o jejich bezpečnost začínají mít dopad i na fungování místní politiky.
„V některých případech to eliminuje věci, jako je osobní setkání s kandidátem, což je v naší politice velmi důležité. Další věcí je, že to rozhodně mnohem více dopadá na ženy a kandidáty z řad etnických menšin – a ještě hůře na ty, kteří spadají do obou těchto skupin,“ uvedl.
Podle něj má problém ještě jeden důsledek: „Kvůli tomu lidé ztrácejí zájem kandidovat, což představuje skutečný problém.“
Rangarajan proto vyzval všechny politické strany, aby k otázce bezpečnosti kandidátů přistupovaly „nadstranicky“.
„Všichni stojíme o opravdu důkladnou debatu – právě o tom celé volby jsou a bez ní by to nefungovalo –, ale musí v ní být zachována alespoň trocha vzájemného respektu,“ řekl. Zároveň upozornil, že některé projevy chování jsou podle něj zcela za hranou přijatelnosti.
„Existují totiž věci, které jsou naprosto nepřijatelné, jako například pronásledování něčí rodiny na ulici a snaha ji natáčet nebo zasílání výhrůžek smrtí,“ dodal.
Průzkum zároveň přinesl i pozitivnější zjištění. Většina voličů zůstává se způsobem, jakým volby probíhají, spokojena. V Anglii uvedlo 94 % voličů, že jsou s volebním procesem spokojeni. Jde o hodnotu podobnou výsledkům z roku 2025, kdy spokojenost vyjádřilo 95 % voličů, a z posledních srovnatelných voleb v roce 2022, kdy to bylo 96 %.
Přetrvávají však obavy ohledně přesnosti informací souvisejících s volbami. Více než polovina oslovených voličů uvedla, že se setkala s dezinformacemi, a každý desátý člověk řekl, že narazil na obsah vytvořený technologií deepfake.
Rangarajan zároveň přivítal návrhy obsažené v zákoně o zastoupení občanů (Representation of the People Bill). Ty mají mimo jiné zajistit lepší ochranu soukromých adres volebních zmocněnců, rozšířit bezpečnostní opatření také na volební personál a zpřísnit tresty pro lidi, kteří se dopustí protiprávního jednání vůči kandidátům, zvoleným představitelům nebo volebním pracovníkům.