Celosvětové zásoby vody loni klesly o 42 % pod běžnou úroveň, ukázala analýza.
Rozsáhlá studie globálních vodních zdrojů ukázala, že řeky po celém světě zažily v roce 2025 jeden z nejsušších roků za více než posledních třicet let.
Analýza celosvětového koloběhu vody, kterou zpracovala Světová meteorologická organizace (WMO), upozorňuje na postupné vyčerpávání vodních zásob planety. Celkové množství sladké vody uložené na povrchu i pod zemí – tedy včetně podzemních vod, jezer, řek, sněhu, ledu, půdní vlhkosti a vody obsažené v rostlinách a stromech – bylo v loňském roce celosvětově o 42 % nižší, než odpovídá obvyklým hodnotám.
Klimatická krize zároveň přispívá k častějším extrémům počasí a k takzvanému „weather whiplash“, tedy prudkému střídání protichůdných povětrnostních podmínek. Koloběh vody se kvůli tomu stává méně pravidelným a hůře předvídatelným. Světové řeky tak čelí stále výraznějším výkyvům – od tajících ledovců přes období extrémního sucha až po náhlé a ničivé povodně.
Za posledních sedm let byl zaznamenán vůbec nejnižší podíl řek s „normálním“ průtokem od začátku sledování v roce 1991. V roce 2025, který se zařadil mezi nejteplejší roky v historii měření, se v obvyklém rozmezí pohybovala pouze přibližně třetina světových řek. Podle studie WMO, která vychází ze simulací 13 globálních hydrologických modelů založených na skutečně naměřených meteorologických údajích, mělo 36 % plochy světových povodí průtoky pod běžnou úrovní nebo výrazně pod ní. Naopak na 21 % rozlohy povodí byly průtoky nadprůměrné nebo výrazně nadprůměrné.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že svět postupně spotřebovává svou vodní rezervu. „Tento ‚spořicí účet‘ vyčerpáváme. Globální zásoby vody na souši vykazují od let 2014–2016 klesající trend – jde o přetrvávající signál trvající již desetiletí,“ řekla.
V roce 2025 zároveň každá z 19 hlavních světových oblastí s ledovci zaznamenala již čtvrtý rok po sobě úbytek své ledové hmoty. Ledovce přitom podle studie zaznamenaly nejvýraznější ztráty od 90. let minulého století a největší úbytky byly zaznamenány právě v posledních letech. Jen během roku 2025 zmizelo přibližně 400 gigatun ledové hmoty, což podle analýzy přispělo ke zvýšení globální hladiny oceánů o 1,1 milimetru.
Studie představuje rozsáhlé vědecké hodnocení celého globálního koloběhu vody. Zahrnuje nejen průtoky řek, ale také podzemní vody, výpar a transpiraci, tedy uvolňování vody z rostlin, zásoby vody v krajině a množství sněhu a ledu. Wayne Jenkinson, ředitel hydrologického oddělení WMO, označil výsledky za výzvu k rychlejšímu jednání vzhledem k dlouhodobému celosvětovému úbytku vodních zdrojů.
„Musíme zintenzivnit úsilí o lepší pochopení vodních zdrojů v celosvětovém měřítku,“ uvedl. Podle něj je k tomu zapotřebí zlepšit sběr dat a jejich vzájemné sdílení. Právě lepší dostupnost údajů může podle něj umožnit hlubší porozumění změnám vodního systému a přispět k lepší ochraně životů i životní úrovně lidí.
Studie přichází v době, kdy řeky po celém světě čelí stále většímu množství problémů. Patří mezi ně sucha související s klimatickou krizí, znečištění i nadměrné čerpání a využívání vody.
Změny v říčních systémech mají přímý dopad na obyvatelstvo, jeho životní podmínky i fungování světové ekonomiky.
Rekordně nízký stav vody v Dunaji letos v létě například způsobil bezprecedentní energetické problémy v Maďarsku a Rumunsku. Obě země byly nuceny odstavit téměř všechny své jaderné reaktory, protože hladina řeky klesla natolik, že už nebylo možné zajistit dostatek vody potřebné pro jejich chlazení.
Také řeka Mississippi, která zásobuje vodou 50 amerických obcí, čelí několika závažným hrozbám. Patří mezi ně chemické znečištění, které přispívá ke vzniku takzvaných mrtvých zón s nedostatkem kyslíku v Mexickém zálivu, dále stoupající hladina moře, jež urychluje úbytek mokřadů a pronikání slané vody do sladkovodních oblastí, a také opakující se období sucha.
Výrazným problémům čelí rovněž významné africké řeky, mezi něž patří Nil, Niger nebo Zambezi. Ty jsou vystaveny silnému znečištění a stále intenzivnějším dopadům sucha souvisejícího se změnou klimatu. Klesající hladiny vody v těchto řekách následně ohrožují místní ekosystémy.
Situace je vážná také v Anglii, kde se podle dostupných údajů nenachází ani jediná řeka, která by byla v dobrém celkovém ekologickém i chemickém stavu. Anglické řeky zatěžuje kombinace znečištění splašky a zemědělskými odpady, přítomnost takzvaných věčných chemikálií a zároveň nadměrné odebírání vody.
Výzkum WMO zároveň ukazuje, že problémy světových řek nejsou pouze krátkodobé a v některých oblastech se dále prohlubují. V roce 2025 byl již sedmým rokem po sobě počet říčních povodí s „normálními“ podmínkami výrazně v menšině. Podíl těchto povodí se pohyboval mezi 34 a 38 %, zatímco dlouhodobý průměr za období 1991–2020 dosahoval 46 %.
V průběhu pětiletého období zahrnutého do analýzy WMO, tedy mezi lety 2021 a 2025, se opakovaně objevovaly podprůměrné průtoky ve významných částech povodí Amazonky a Río de la Plata. Problémy se týkaly také oblastí Severní Ameriky, střední a východní Afriky, střední Asie a Blízkého východu.
Rozsáhlé oblasti s podprůměrnými až výrazně podprůměrnými průtoky byly zaznamenány také v Severní Americe, v povodí Río de la Plata a São Francisca v Jižní Americe, dále ve východní Evropě, na Blízkém východě a ve střední Asii.
Během každého z posledních pěti let přitom národní meteorologické a hydrologické služby z různých částí světa zaznamenaly rekordní povodně i sucha. Některé zasažené oblasti přitom mezi jednotlivými extrémními událostmi ani neměly dostatek času na to, aby se jejich vodní systémy stačily zotavit.