Vláda podporující podnikání tvrdí, že toto opatření je nezbytné kvůli klesajícímu počtu obyvatel a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Společnosti v zemích po celém světě si možná pohrávají s myšlenkou zavést kratší pracovní týdny, ale v Řecku bylo zaměstnancům řečeno, že od nynějška mohou vložit šestý den práce v neortodoxním kroku zaměřeném na přeplňování produktivity. Poté, co předstihl ostatní Evropany, pokud jde o hospodářský růst, země, která se kdysi ocitla v srdci nejhorší finanční krize na kontinentu, se tomuto trendu znovu postavila a zavedla 48hodinový pracovní týden. Opatření, které odbory označily za „barbarské“, nabývá účinnosti od pondělí.
„Nedává to vůbec žádný smysl,“ řekl Akis Sotiropoulos, člen výkonného výboru odborového svazu státních zaměstnanců Adedy. „Když téměř každá jiná civilizovaná země uzákoní čtyřdenní týden, Řecko se rozhodne jít jinou cestou.“ Propodnikatelská vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise tvrdí, že iniciativu si vynutila dvojí nebezpečí úbytku populace a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Před oznámením legislativy – součásti širšího souboru pracovních zákonů přijatých v loňském roce – Mitsotakis popsal předpokládaný demografický posun jako „tikající časovanou bombu“. Odhaduje se, že v bezprecedentním exodu emigrovalo od téměř deset let trvající dluhové krize na konci roku 2009 asi 500 000 převážně mladých vzdělaných Řeků.
Šestidenní schéma, říkají úředníci, se bude vztahovat pouze na soukromé podniky poskytující nepřetržité služby. V rámci prodlouženého pracovního týdne budou mít zaměstnanci ve vybraných odvětvích a výrobních závodech možnost pracovat o dvě hodiny denně navíc nebo o osmihodinovou směnu navíc, za což je odměněn příplatek ve výši 40 % k denní mzdě. Každá volba, jak tvrdí středopravá vláda, napraví problém zaměstnanců, kteří nedostávají mzdu za přesčasy, a zároveň vyřeší všudypřítomný problém nehlášené práce. „Jádro této legislativy je přátelské k pracovníkům, je hluboce orientované na růst,“ řekl Mitsotakis předtím, než zákon schválil řecký parlament. „A přivádí Řecko do souladu se zbytkem Evropy.“
Ale reakce byla prudká. V zemi s téměř žádnou tradicí kontrol na pracovišti kritici tvrdí, že reforma nakonec zní jako umíráček pětidennímu pracovnímu týdnu, v neposlední řadě proto, že umožňuje zaměstnavatelům diktovat, zda je vyžadován šestý den práce. Pro odpůrce, kteří již vyšli na protest do ulic, reforma nahlodává právní ochranu a ve jménu flexibility ruší dlouho zavedená práva pracovníků. „Ve skutečnosti to schválila vláda ideologicky oddaná generování stále větších zisků pro kapitál,“ řekl Sotiropoulos. „Lepší produktivita přichází s lepšími pracovními podmínkami, lepší kvalitou života [zaměstnanců] a to, jak nyní víme, znamená méně hodin, nikoli více.“
Opatření, řekl, bylo umožněno částečně proto, že odbory také zaznamenaly pokles své moci v důsledku zadlužených Atén, které zavedly úsporná opatření výměnou za záchranné fondy během finanční krize v zemi. Odbory dlouho tvrdily, že přesčasy umožňují zaměstnavatelům zdržet se najímání dalších zaměstnanců. Zkušební čtyřdenní týdenní programy opakovaně prokázaly zvýšenou úroveň produktivity, přičemž výzkumníci připisují výsledek lepší úrovni zaměření. Belgie v roce 2022 uzákonila, že zaměstnancům dává zákonné právo rozložit svůj pracovní týden na čtyři dny namísto pěti, a pilotní programy byly provedeny v zemích včetně Spojeného království, Německa, Japonska, Jižní Afriky a Kanady.
Řekové již pracují nejdelší dobu v Evropě, podle statistického úřadu EU Eurostat v průměru 41 hodin týdně, i když průzkumy také ukázaly, že dostávají mnohem nižší plat. Levicová opozice často odsuzovala „bulharské platy v zemi britských cen“ a tvrdila, že tento fenomén jen prohloubil odliv mozků. Do debaty se zapojili lidé pobírající důchody, kteří byli také vybízeni k práci podle právních předpisů. „Vláda v podstatě říká, jděte a pracujte déle, přimhouříme oči, i když jste důchodce,“ řekl Grigoris Kalomoiris, který vede odborový svaz učitelů v důchodu (Pešek).
„Ví, že většina Řeků s průměrným měsíčním platem 900 eur může přežít jen do 20. dne v měsíci. Toto nejnovější barbarské opatření nevyřeší základní problém nedostatku pracovních sil a mnoho z nás to považuje za velmi nespravedlivé vůči nezaměstnaným mladým Řekům, kteří možná nikdy nebudou mít práci.