Kritici pochybují o tom, zda je bývalý německý kancléř vhodnou volbou, zatímco jiní tvrdí, že Evropa by měla využít každou možnost k dosažení míru. Přehled ke 1 538. dni.
Němečtí činitelé reagovali na nečekaný návrh Vladimira Putina, aby se bývalý kancléř Gerhard Schröder zapojil jako zprostředkovatel mírových jednání o válce na Ukrajině, spíše zdrženlivě. Uvedli, že Putinova slova „vzali na vědomí“, zároveň je však považují za další z řady „neupřímných nabídek“ ze strany Ruska, jak sdělily vládní zdroje agentuře AFP. Podle jednoho z nich by skutečným testem ruských úmyslů bylo prodloužení aktuálního třídenního příměří.
Schröder (82) si dlouhodobě udržuje blízké vztahy s Putinem i po konci své politické kariéry a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se jeho postoj výrazně lišil od většiny západních politiků. V minulosti působil v ruském energetickém sektoru, mimo jiné u projektů plynovodu Nord Stream a v dozorčí radě společnosti Rosněfť, odkud v roce 2022 odešel. Putin mezitím uvedl, že podle něj konflikt na Ukrajině slábne, a Schrödera označil za možného klíčového vyjednavače.
Bývalý německý poslanec Michael Roth ze sociální demokracie (SPD) upozornil, že prostředník nemůže být někým, kdo je s Putinem osobně spojen. Zdůraznil také, že jakákoli mediace musí být přijata Ukrajinou, nikoli rozhodována bez ní. „O tom nemohou rozhodovat ani Moskva, ani my,“ uvedl. Někteří další představitelé SPD však zaujali otevřenější postoj.
Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Adis Ahmetović podle deníku Der Spiegel uvedl, že návrh by měl být pečlivě posouzen ve spolupráci s evropskými partnery. Poslanec Ralf Stegner zase tvrdil, že Evropa by neměla nechat budoucnost Ukrajiny pouze na rozhodnutí Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa, a měla by proto využít jakoukoli, byť malou šanci na jednání.
Současně se ukazuje, že příměří zprostředkované USA je pod silným tlakem. Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jeho porušování. Na frontě pokračovaly boje a při ruských dronových útocích zemřeli tři lidé, zatímco ukrajinská armáda hlásila stovky střetů. Rusko oznámilo sestřelení desítek ukrajinských dronů a tvrdí, že odpovídá stejným způsobem.
Do Moskvy mají v brzké době dorazit američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří mají pokračovat v diplomatických rozhovorech.
Napětí se zvyšuje i v dalších regionech. Rusko kritizovalo Arménii za to, že poskytla prostor pro výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, což dále ochladilo vztahy mezi oběma zeměmi. Kreml zároveň požaduje vysvětlení od Jerevanu.
V Lotyšsku rezignoval ministr obrany poté, co na jeho území pronikly ukrajinské drony, které podle Kyjeva mohly být odkloněny ruským elektronickým rušením. Incident vyvolal politickou krizi a kritiku pomalé reakce obranných systémů.
Celkově tak situace zůstává napjatá jak na bojišti, tak v diplomatické rovině, přičemž jakékoli pokusy o zprostředkování míru narážejí na nedůvěru i politické rozpory.