Kreml odmítá tvrzení, že ruský prezident tlačí Bělorusko do aktivnější role ve válce proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Minsk na jednání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem, který dovolil Moskvě využít jeho zemi jako základnu pro svou ofenzivu na Ukrajině.
Na záběrech odvysílaných ruskou státní televizí bylo vidět, jak Putin v pondělí vystupuje z letadla na zasněženém letišti v Minsku a jak ho vřele vítá jeho blízký spojenec Lukašenko.
Putinova cesta do Minsku je jeho první od roku 2019 – před pandemií COVID-19 a vlnou protivládních protestů v Bělorusku v roce 2020, které Lukašenko rozdrtil se silnou podporou Kremlu.
Putin řekl, že s Lukašenkem diskutovali o vytvoření „jednotného obranného prostoru“ v regionu, ale odmítl tvrzení, že Moskva je připravena pohltit svého souseda.
„Rusko nemá zájem o žádný druh fúze. To není možné,“ řekl Putin.
Putin řekl, že podporuje Lukašenkův návrh vycvičit posádky běloruských válečných letadel, které již byly upraveny pro použití speciálních hlavic – odkaz na jaderné zbraně.
Lukašenko poděkoval Putinovi za to, že své armádě poskytl rakety krátkého doletu Iskander a systémy protivzdušné obrany S-400. Řekl také, že země souhlasily s pokračováním společných vojenských cvičení.
Velitel ukrajinských společných sil Serhij Najev před Putinovým příjezdem řekl: „Během [těchto rozhovorů] budou vypracovány otázky pro další agresi proti Ukrajině a širší zapojení běloruských ozbrojených sil do operace proti Ukrajině, podle našeho názoru zejména, na zemi.“
Lukašenko opakovaně prohlásil, že nemá v úmyslu posílat vojáky na Ukrajinu.
Aktivnější role?
Kreml odmítl návrh, že Putin chce tlačit Bělorusko do aktivnější role v konfliktu.
Agentura RIA Novosti citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že takové zprávy jsou „nepodložené“ a „hloupé“.
Podle Minsku se prezidentské schůzky měli zúčastnit ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho běloruský protějšek Viktor Khrenin.
Ruští vojáci, kteří se v říjnu přesunuli do Běloruska, budou provádět praporová taktická cvičení, uvedla ruská agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Kdy začnou, nebylo hned jasné.
Před Putinovým příjezdem odletěl v pondělí do Běloruska na jednání také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lavrov hovořil se svým protějškem Sergejem Aleinikem, který se před pár dny ujal funkce ministra zahraničí, o válce Kremlu proti Ukrajině, uvedlo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Diskutovali také o tom, jak by se Rusko a Bělorusko mohly bránit politickému tlaku ze sankcí uvalených Západem, uvádí se v prohlášení.
Běloruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Lavrov a Aleinik diskutovali o sankcích, ale nezmínili se o Ukrajině.
INTERAKTIVNÍ – KDO CO ŘÍDÍ NA UKRAJINĚ
Desetiměsíční konflikt na Ukrajině je nejvýznamnější v Evropě od druhé světové války. Zabila desítky tisíc lidí, miliony lidí vyhnala z jejich domovů a proměnila města v ruiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ozbrojené síly země se drží pevně ve městě Bachmut, kde se po mnoho týdnů dějí nejprudší boje, když se Rusko snaží postupovat ve východní ukrajinské Doněcké oblasti.
„Bojiště v Bachmutu je kritické,“ řekl. „Město kontrolujeme, i když okupanti dělají vše pro to, aby nezůstala stát žádná nepoškozená zeď.“
Zelenskyj v pondělí vyzval severoevropské lídry, kteří se setkali v Lotyšsku, aby dodali jeho zemi širokou škálu zbraňových systémů.
Putin označuje to, co nazývá ruskou „zvláštní vojenskou operací“ na Ukrajině, jako okamžik, kdy se Moskva konečně postavila Západu pod vedením USA, který se podle něj snaží využít pádu Sovětského svazu v roce 1991 ke zničení Ruska.
Kyjev a Západ tvrdí, že toto tvrzení je absurdní a Putin nemá žádné ospravedlnění pro to, co považují za útočnou válku imperiálního stylu, která dostala Rusko pod kontrolu asi pětiny Ukrajiny.
Moskva v pondělí uvedla, že ruské a čínské síly uspořádají od středy do 27. prosince námořní cvičení, která budou zahrnovat raketovou a dělostřeleckou palbu ve Východočínském moři.
Zatímco cvičení se konají každoročně od roku 2012, Moskva se v posledních měsících snaží posílit své politické, bezpečnostní a ekonomické vazby s Pekingem a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga považuje za klíčového spojence v protizápadní alianci.