V Tchien-ťinu, kde probíhá summit Šanghajské organizace pro spolupráci, pořádá čínský prezident dvoustranné schůzky.
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se setkali na okraji významného summitu v Číně, jehož cílem je nabídnout alternativu k uskupením vedeným Spojenými státy a Západem. Na summitu se sešlo více než dvacet státníků.
Oba lídři, kteří se dlouhodobě označují za partnery v rámci „bezmezných“ vztahů, debatovali mimo jiné i o Putinově nedávném rozhovoru s Donaldem Trumpem, uvedl představitel Kremlu bez bližších detailů.
Schůzka se uskutečnila v neděli jako jedna z řady bilaterálních jednání, která Si Ťin-pching v Tchien-ťinu pořádal u příležitosti každoročního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Tento blok sdružuje deset euroasijských zemí a navíc spolupracuje s dalšími 16 státy ve formě partnerství či pozorovatelského statutu.
Čínský prezident osobně přivítal řadu zahraničních hostů, například indického premiéra Narendru Módího a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, než se všichni zúčastnili slavnostní recepce. Ve svém projevu Si zdůraznil, že poslední století přineslo prudký nárůst nestability a nepředvídatelnosti a označil ŠOS za důležitou sílu při budování nových mezinárodních vztahů a společenství se společnou budoucností.
Záběry ruských státních médií zachytily Si a Putina při srdečném přivítání, společném fotografování a následném dlouhém rozhovoru s pomocí tlumočníka.
Putin a další hosté mají v plánu zůstat v Číně i do středy, kdy se v Pekingu koná vojenská přehlídka k 80. výročí konce druhé světové války, známé v Číně jako válka odporu proti japonské okupaci. Mezi očekávanými účastníky je i severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Tchien-ťinský summit je dosud největším v historii ŠOS od jejího založení v roce 2001 a Peking ho prezentuje jako klíčový prvek v úsilí vytvářet multilaterální alternativy k západním blokům typu NATO.
V rozhovoru pro čínskou agenturu Xinhua Putin uvedl, že ŠOS upevní solidaritu mezi zeměmi Eurasie a přispěje k formování spravedlivějšího multipolárního světového řádu.
Globální napětí přitom zvyšují kroky USA – například Trumpův celní režim. Jednání Si a Módího proběhlo jen několik dní poté, co Washington uvalil 50% cla na indické výrobky kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy.
Pro indického premiéra to byla první návštěva Číny po sedmi letech a obě strany zdůraznily zájem obnovit obchodní vztahy a řešit hraniční spory v Himalájích. „Naše vztahy chceme rozvíjet na základě vzájemného respektu a důvěry,“ uvedl Módí. Si Ťin-pching dodal, že pokud se obě země budou vnímat jako partneři a ne jako soupeři, vztahy mohou být stabilní a perspektivní.
Při jednání s Erdoğanem čínský prezident vyzdvihl nutnost těsnější spolupráce v boji proti terorismu. Během summitu se setkal i s představiteli Malediv, Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu a Běloruska, jehož prezident Alexandr Lukašenko je blízkým Putinovým spojencem.
Jednání probíhala v penzionu Tianjin, obklopeném zelení, zatímco značná část města byla uzavřena pro dopravu a pod přísným policejním dohledem.
Podle Lima Čchuan-Tionga z Tokijské univerzity znovusetkání Putina a Si potvrzuje jejich pokračující „bezmezné“ partnerství, které je posilováno společným odporem vůči USA. „Dokud bude existovat společný protivník, jejich spolupráce vydrží,“ uvedl Lim.
Invaze Ruska na Ukrajinu a čínské nároky na Tchaj-wan oba státy izolují od Západu. Analytici zdůrazňují, že válka na Ukrajině je hlavním pilířem rusko-čínských vztahů a Moskva zkoumá, jak by se Peking zachoval, pokud by na něj USA vyvinuly tlak.
„Čím déle konflikt potrvá, tím více bude Rusko závislé na čínské podpoře,“ dodal Lim. Čína sama neočekává zlepšení vztahů s USA a proto prohlubuje spolupráci s Moskvou.
Oficiálně si Peking zachovává neutralitu, ale prakticky se stal pro Rusko klíčovou ekonomickou oporou. Ukrajina navíc obviňuje Čínu z přímé pomoci ruské válečné kampani a obě země zároveň zesilují vojenskou spolupráci.
Podle jednoho čínského akademika Moskva od Pekingu čekala větší podporu, avšak Čína se snaží vyhnout novým sankcím. „Navzdory prohlášením o bezmeznosti vztahů se Peking chová opatrně a hlídá si reakce Západu. Rusko to dobře ví,“ uvedl expert.