Úřady v metropoli očividně usilují o narušení protestů zastavením veřejné dopravy.
Desítky tisíc lidí z celého Srbska se shromáždily v Bělehradě na protikorupčním protestu, který představuje vrchol měsíců trvajících demonstrací otřásajících vládou autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće.
Hlavním městem se rozléhal hluk píšťal a vuvuzel, zatímco Bělehrad zůstával ve stavu nejvyšší pohotovosti od chvíle, kdy bylo shromáždění oznámeno. Někteří demonstranti drželi transparenty s nápisem „Skončil!“, zatímco jiní skandovali slogan „Pump it up“, který se stal symbolem čtyřměsíčních studentských protestů.
Očekává se, že toto protivládní shromáždění bude největší v historii Balkánu.
Jeden z protestujících, Milenko Kovačević, uvedl: „Doufám, že to otřese jeho autoritou a Vučić pochopí, že už nemá podporu lidu.“
Policie oznámila, že zadržela muže, který autem srazil demonstranty na předměstí Bělehradu a způsobil zranění třem lidem.
Napětí před protestem eskalovalo poté, co příznivci prezidenta začali rozkládat tábor v parku před prezidentským palácem. Vučić už na začátku týdne varoval, že bezpečnostní složky proti demonstrantům použijí sílu.
Veřejná doprava v Bělehradě byla v sobotu pozastavena, což bylo vnímáno jako pokus zabránit lidem v účasti na protestu. Zároveň se na příjezdových cestách do hlavního města tvořily dlouhé kolony aut. Dopravní společnost tvrdila, že opatření bylo přijato „z bezpečnostních důvodů“.
Vučić, který ovládá srbskou politickou scénu od roku 2014, kdy se stal premiérem, a následně od roku 2017 jako prezident, prohlásil, že se demonstrantům nepodvolí. „Jestli mě chcete sesadit, budete mě muset zabít,“ prohlásil.
Protesty proti vládě probíhají téměř denně od loňského listopadu, kdy se v Novém Sadu zřítila střecha nádraží a připravila o život 14 lidí. Mnozí viní z tragédie rozbujelou korupci, zejména proto, že stanici Vučić slavnostně otevřel v roce 2022 po její rekonstrukci.
Lídry postrádající protestní hnutí zůstalo převážně nenásilné, ale Vučić prohlásil, že demonstranti „se pokusí něco prosadit silou, což bude jejich konec“ a předpověděl, že „mnozí skončí v sobotu za mřížemi“.
Podle Agence France-Presse byli mezi aktivisty tábořícími poblíž prezidentského paláce spatřeni známí ultranacionalisté, včetně bývalých členů milice napojené na atentát na tehdejšího premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003.
Djindjić, který stál v čele protestů vedoucích k pádu Slobodana Miloševiće v roce 2000, byl zavražděn před 22 lety polovojenskou policejní jednotkou známou pod neoficiálním názvem Červené barety.
Opoziční lídr Dragan Djilas obvinil Vučiće z toho, že „mobilizoval zločince, násilníky a bývalé členy Červených baretů, přivedl lidi z Kosova a umístil je do Pionirského parku, ačkoli věděl, že se tam v sobotu sejdou statisíce demonstrantů.“
Vučić a jeho Srbská pokroková strana, která dlouhodobě oslabovala oficiální opozici, byli zaskočeni studentskými protesty – hnutím volajícím po zásadní reformě, avšak bez jasného plánu na demokratickou změnu.
Demonstranti požadují odpovědnost za tragédii v Novém Sadu a zavedení transparentních institucí respektujících právní stát. V souvislosti s kolapsem nádražního vrchlíku bylo obviněno více než tucet lidí. Bývalý premiér Miloš Vučević, který byl starostou Nového Sadu v době zahájení rekonstrukce stanice, rezignoval v lednu společně s úřadujícím starostou města.
Vučić, známý tím, že je ochoten obětovat svého premiéra, aby si udržel moc, odmítl možnost vytvoření přechodné vlády i vypsání voleb do šesti měsíců. V souladu s ruskou rétorikou označil protesty za západní manipulaci, jejímž cílem je ho svrhnout a zničit Srbsko.
Dušan Spasojević, profesor politologie na Bělehradské univerzitě, řekl agentuře AFP, že vláda záměrně používá provokativní jazyk, aby lidi odradila od účasti na protestech.
Podle Spasojeviće Vučić pravděpodobně „počítal s tím, že demonstranti vyvolají násilí, čímž by policie získala záminku k zásahu a odradila většinu lidí od další účasti.“
Mezinárodní pozorovatelé vyjadřují rostoucí obavy z násilí vůči demonstrantům, zejména po incidentech, kdy auta najížděla do protestujících a někteří aktivisté skončili v nemocnici. „Reakce Srbska na tyto protesty bude klíčovým testem jeho závazku k evropským normám,“ napsala skupina europoslanců v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen.
Srbsko je kandidátskou zemí EU od roku 2012, ale jeho pokrok směrem k členství se pod Vučićovým vedením a jeho proruským postojem k válce na Ukrajině prakticky zastavil.
Evropští poslanci, od konzervativců po levicové radikály, kritizují EU za přílišnou shovívavost vůči srbské vládě. Požadují, aby von der Leyenová podmínila jakoukoli finanční pomoc Srbsku zárukou „svobodných a spravedlivých voleb, nezávislého soudnictví, svobodných médií a právního státu“.
V rámci unijního „plánu růstu“ má Srbsko v letech 2024 až 2027 obdržet 1,5 miliardy eur ve formě grantů a výhodných půjček.
Organizátoři protestů oznámili, že demonstrace budou pokračovat i po sobotě. „Nejde o poslední krok – jde o zásadní změnu. Pokud nebudou naše požadavky splněny, zůstaneme v ulicích, v blokádách a v boji, dokud nebude dosaženo spravedlnosti,“ uvedli na Instagramu.