Policie tvrdě zasáhla po nočních demonstracích, kde se sešlo tisíce lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s navrhovaným zákonem, který mnozí považují za protidemokratický a příliš nakloněný k Rusku.
Gruzínské ulice jsou od předchozích týdnů zaplaveny protesty proti navrhovanému zákonu, který by nařizoval nevládním organizacím a médiím, aby se registrovaly jako „organizace sloužící zájmům cizích mocností“, pokud více než 20 % jejich financování pochází ze zahraničí. Poslední protestní akce před konečným hlasováním v parlamentu v úterý proběhla během noci z neděle na pondělí, kde se demonstranti shromáždili před parlamentem. Policie, vybavená vodními děly a slzným plynem, byla obviněna z toho, že použila silné metody, včetně údajného bití demonstrantů. Protesty vznikly od 17. dubna, kdy zemský parlament schválil první čtení navrhovaného zákona.
Skupina demonstrantů, převážně mladých lidí, tvrdí, že navrhovaný zákon bude brzdit Gruzii v cestě k vstupu do Evropské unie a oslabí občanskou společnost. Kritici označují tento zákon za „ruský“, protože se podobá represivní legislativě používané Kremlu. Gruzie, která má 3,7 milionu obyvatel, se přidala k zemím usilujícím o členství v EU, když loni v prosinci obdržela status oficiální kandidátské země. Politická krize přichází v době, kdy se mnoho Gruzínců obává, že se jejich země vzdaluje od západu. Transparency International Georgia na konci dubna uvedla, že účelem přijetí ruského zákona není transparentnost, ale spíše změna zahraniční politiky země a dokončení procesu rusifikace.
Vláda, která je u moci již 12 let, tvrdí, že je proevropská, ale vyhýbá se uvalení sankcí na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Kritici vlády tvrdí, že se snaží posílit vztahy s Ruskem. Zakladatel vládní strany Gruzínský sen, Bidzina Ivanišvili, obhajoval návrh zákona a útočil na západ. Nedávný projev miliardáře byl plný konspiračních teorií a tvrdil, že „globální strana války“ ovlivňuje prozápadní opozici země.
Kritici vlády se obávají, že vládnoucí strana Gruzínský sen by mohla zakročit proti disentu před nadcházejícími parlamentními volbami koncem tohoto roku. Úřady reagovaly na protesty použitím slzného plynu a vodních děl, přičemž podle pozorovatelů občas používaly nadměrnou sílu. Gruzínská asociace mladých právníků uvedla, že „mírový protest je mechanismem pro podporu demokratických procesů v rukou občanů a jakýkoli pokus o jeho potlačení je protiústavním aktem“.
Salome Zourabichvili, prezidentka Gruzie, jejíž role je především ceremoniální, ostře kritizovala, co podle ní bylo „úplně neodůvodněné, nevyprovokované a nepřiměřené použití síly proti pokojným demonstrantům“ v Tbilisi.
Řekla: „Plná odpovědnost leží na vládě. Právo na pokojný protest je gruzínskému lidu odepřeno,“ a připojila hashtag „#notoRussianlaw“.
Mezinárodní společenství reagovalo na zásah proti demonstrantům kritikou z Bruselu.
Josep Borrell, šéf zahraniční politiky EU, řekl 1. května: „Důrazně odsuzuji násilí proti demonstrantům v Gruzii, kteří pokojně demonstrovali proti zákonu o zahraničním vlivu. Gruzie je kandidátskou zemí EU. Vyzývám její orgány, aby zajistily právo na pokojné shromažďování. Použití síly k jeho potlačení je nepřijatelné.“
David McAllister, předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, označil „brutální zásah“ za „velmi znepokojivý směr, kterým se gruzínská vláda vydala s ohledem na demokratické svobody“. Řekl: „Tento zákon má potenciál vážně vykolejit cestu Gruzie k členství v EU.“
Americké ministerstvo zahraničí také vyjádřilo znepokojení nad legislativou. Jim O’Brien, náměstek tajemníka ministerstva pro evropské a eurasijské záležitosti, uvedl, že měl „důležitý rozhovor s gruzínskými poslanci o našem bilaterálním vztahu, včetně našich silných obav z návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘ inspirovaném Kremlem a jeho negativního dopadu na evropské aspirace Gruzie“.