Stručný pohled na malé souostroví v Indickém oceánu, které postihla událost označovaná místními úřady jako „obrovská katastrofa“.
Cyklon Chido s větry přesahujícími 140 mil za hodinu způsobil ničivé škody na francouzském zámořském departementu Mayotte, kde připravil odhadem 100 000 lidí o přístřeší a přístup k vodě. Počet obětí se odhaduje na stovky až tisíce.
Níže je stručný přehled o tomto malém souostroví a důvodech, proč nebylo připraveno na událost, kterou místní úřady označily za „obrovskou katastrofu“.
Geografie a populace
Mayotte, francouzský zámořský region a departement, leží v Indickém oceánu u jihovýchodního pobřeží Afriky, východně od Komorských ostrovů a asi 300 km severozápadně od Madagaskaru.
Souostroví obklopuje rozsáhlý korálový útes a zahrnuje dva hlavní ostrovy, Grande-Terre a Petite-Terre, spolu s menšími ostrovy, jako jsou Mtsamboro, Mbouzi a Bandrélé. Celková rozloha Mayotte je 144 čtverečních mil (374 km²), což je zhruba třikrát větší než město Paříž.
Na rozdíl od Mayotte získaly nedaleké sopečné ostrovy Grande Comore, Anjouan a Mohéli nezávislost na Francii v roce 1975. Podle posledního oficiálního odhadu žije na Mayotte téměř 321 000 obyvatel.
Historie
Komorské souostroví bylo poprvé osídleno před přibližně 1000 lety arabskými mořeplavci, kteří s sebou přivezli zotročené obyvatele z Afriky. Na jednotlivých ostrovech založili malé sultanáty, jež obchodovaly s východní Afrikou a Madagaskarem.
Francie ostrovy kolonizovala v roce 1843, zavedla velké cukrové plantáže a postupně posilovala svůj vliv, až celé souostroví v roce 1904 oficiálně anektovala. V roce 1961 rostoucí snahy o nezávislost vedly k tomu, že Paříž udělila ostrovům částečnou autonomii.
Zatímco většina souostroví hlasovala pro nezávislost, obyvatelé Mayotte se v referendech v letech 1974 a 1976 rozhodli zůstat součástí Francie, přičemž pro setrvání hlasovalo nejprve 63 % a poté 99 % voličů. Grande Comore, Anjouan a Mohéli vyhlásily nezávislost v roce 1975, ale Mayotte zůstala pod francouzskou správou.
Navzdory tomu, že Komory si na Mayotte nadále činí nárok, ostrovy se v roce 2011 staly francouzským zámořským departementem (département d’outre-mer) a 101. departementem Francie.
Ekonomika a společnost
Mayotte je nejchudší z francouzských departementů a silně spoléhá na finanční podporu z Francie. Podle oficiálních statistik žije 84 % obyvatel pod hranicí chudoby a více než 40 % má měsíční příjem nižší než 160 eur (137 liber).
Ve srovnání s Komorami je však Mayotte relativně bohatá, protože zde platí francouzský sociální systém. Každý rok proto tisíce Komorů riskují nebezpečnou plavbu přes moře, aby zde hledali lepší životní podmínky. Tento migrační tlak způsobuje napětí – až 40 % obydlí tvoří plechové chatrče, 29 % domácností nemá tekoucí vodu a nezaměstnanost postihuje více než třetinu obyvatel v produktivním věku.
Populace Mayotte se za posledních 50 let více než šestinásobila a nyní roste tempem 4 % ročně. Průměrný věk obyvatel je 23 let (ve Francii 41 let) a téměř polovina populace jsou cizinci.
Nedávné nepokoje
V lednu vedla návštěva předsedy francouzského parlamentu na Mayotte k týdnům demonstrací a násilností, vyvolaných gangovou kriminalitou a migrační krizí.
K napětí přispělo i nedávné nejhorší sucho od roku 1997. Demonstranti kromě jiného požadovali, aby povolení k pobytu udělená cizincům na Mayotte umožňovala cestování do pevninské Francie.
V únoru ministr vnitra Gérald Darmanin představil plán na zrušení automatického občanství při narození na ostrovech, s cílem snížit jejich atraktivitu pro imigranty.
V dubnu Francie zahájila operaci Wuambushu 2. Tato 11týdenní akce zahrnovala nasazení 1700 členů bezpečnostních složek s cílem bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví, gangům a likvidovat stovky chatrčí v chudinských oblastech.