Jak se blíží první výročí války, Ukrajinci říkají, že Rusové by mohli a měli udělat více pro zastavení krveprolití.
Síly ruského prezidenta Vladimira Putina už měsíce ostřelují ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což často způsobuje výpadky proudu v hlavním městě a po celé zemi.
Zničení také zanechalo miliony Ukrajinců bez tepla během kruté zimy, kdy teploty klesaly pod bod mrazu.
Přesto, zatímco invazi na Ukrajinu zahájil – a velí – Putin, Melkozerova činí za válku stejně zodpovědné běžné Rusy.
„Není pravda, že Putin je jako mimozemšťan, kterého odnikud poslali do Ruska,“ řekla Melkozerová.
„Ne, většina obyvatel podporovala Putina – ti, kteří Putina nepodpořili, žili v dohodě s jeho vládou, že „Stále máme plyn a ropu, stále máme spoustu peněz, takže se nás nedotýkejte a my to uděláme. ne vzpouru,“ dodala s odkazem na nepsanou společenskou smlouvu, podle níž úřady slibovaly ruským občanům stabilitu výměnou za jejich mlčení.
S blížícím se prvním výročím války se mnozí Ukrajinci cítí stejně a kladou si kritickou otázku: „Proč Rusové nedělají více pro zastavení války?
Anton Shekhovtsov, ukrajinský politolog z Vídeňské univerzity, který se zabývá výzkumem ruského vlivu v Evropě, řekl, že nevyřčená ruská smlouva se v posledních letech stala zjevnější, když se protesty proti Putinovu autoritářství zmenšily i přes jeho zpřísňující se moc.
Od začátku války se Ukrajinci, zejména ti s přáteli a rodinou v Rusku, kteří popírají, co se děje na Ukrajině, cítí hořce zklamáni, řekl.
„Lidé jsou samozřejmě naštvaní,“ řekl. „Bylo mnoho příběhů, že ruští příbuzní nevěřili svým ukrajinským příbuzným, například když Rusové bombardovali ukrajinská města. Slyšeli zvuk bombardování [po telefonu] a ruští příbuzní by jim stále nevěřili.
Shekhovtsov věří, že mnoho Rusů pracuje na psychologickém obranném mechanismu.
„Není to tak, že by neměli přístup k informacím,“ řekl. „Existuje tolik způsobů, jak vidět a poznat pravdu, ale oni to prostě odmítají dělat.“
„Je pro ně velmi nepříjemné vědět a uvědomovat si, že oni jsou ti padouši.“
Někteří racionalizují invazi pomocí narativů Kremlu „o boji proti NATO nebo boji proti nacistům“, dodal Shekhovtsov, který pochází z Krymu, ukrajinského poloostrova, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.
Stejně jako jeho krajané cítí zklamání.
„Přemýšlel jsem lépe o některých svých [ruských] přátelích, které jsem míval,“ řekl.
Miliony Ukrajinců mají přátele a rodinu za hranicemi a ruština je rodným jazykem mnoha, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Někteří by se ztotožnili s pojmem „etnický Rus“.
Putin tvrdí, že je Ukrajina diskriminuje, ale v minulém roce se na podporu Kyjeva postavilo mnoho lidí a někteří dokonce přešli na ukrajinský jazyk jako akt solidarity.
Většina Ukrajinců se na „etnické Rusy“ nezlobí, dodal Shekhovtsov a vysvětlil, že velký počet bojuje s ukrajinskými vládními silami.
„Tento hněv není… založen na etnickém původu.“ Základ je spíše politický než etnický,“ řekl.
Několik hodin poté, co Putin 24. února 2022 oznámil „zvláštní vojenskou operaci“ na „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny, vypukly v ruských městech protiválečné protesty a tisíce lidí byly zatčeny v tvrdém zásahu proti disentu.
V následujících týdnech a měsících se demonstrace zmenšovaly, protože protiválečné nálady byly stále nebezpečnější – dokonce se o konfliktu hovořilo jako o „válce“ s tresty.
Několik Rusů se stalo terčem pro své holubičí názory. Ještě ve středu byl ruský novinář odsouzen na šest let v trestanecké kolonii za „šíření nepravdivých informací“ o moskevských jednotkách.
Ale tyto tresty nejsou platnými omluvami, říkají Ukrajinci, kteří jsou frustrovaní z toho, že občané země, která se dopouští takzvané „genocidy“, nedělají vše, co mohou, aby ji zastavili.
Podle nich je trest odnětí svobody lehčí než cena, kterou platí ukrajinský lid.
- října Melkozerová tweetovala svým stovkám tisíc stoupenců, že dobrých Rusů je „tak málo“.
„Dobří Rusové berou falešné tresty v Rusku jako čestný odznak. Nebo posílají peníze ukrajinské armádě a dobrovolníkům,“ napsala.
V projevu na Bled Strategic Forum ve Slovinsku loni v srpnu Zelenskyj řekl, že ruská agrese proti Ukrajině se týká „nejen těch, kteří jsou na nejvyšších úrovních ruské mocenské hierarchie… Hovoříme o tisících a tisících různých lidí s pasem Rusa“. občan“.
Vinni jsou ti, kteří „střílejí civilisty do zátylku“ a „mačkávají tlačítka k odpálení ruských raket na ukrajinská města“, řekl Zelenskyj, ale také „ti, kteří mlčí, když to všechno vidí a nic nedělají – neprotestujte. , nebojujte – i když jsou v evropských zemích zcela v bezpečí“.
Alona Ševčenko, který založil Ukrajinu DAO, organizaci, která se zabývá dezinformacemi souvisejícími s válkou a získává peníze pro ukrajinskou armádu, řekla , že každý Rus by měl cítit odpovědnost za „vraždy“ spáchané pod vlajkou jejich národa.
„Slova bez činů nemají žádný význam,“ řekla po telefonu z Londýna, kam před osmi lety jako studentka migrovala. „Pokud jste proti válce, jděte a vyjměte Putina.
„Pokud mě někdo zabíjí na ulici a vy jen stojíte opodál a sledujete to… jste spoluviníkem.“
Na sociálních sítích také často koluje kritika ruských protestů.
Někteří Ukrajinci tvrdí, že akce není dost, zatímco jiní se domnívají, že protiválečné hnutí, které se organizuje, je nedostatečné.
Zatímco hlasitá ruská protivládní shromáždění brzy po začátku války utichla, v září 2022 se znovu krátce zajiskřilo poté, co Moskva nařídila částečnou mobilizaci, aby doplnila a posílila své síly.
Tyto demonstrace však byly odsouzeny Ukrajinci, kteří zpochybňovali motivy demonstrantů – shromáždění se podle nich soustředila spíše na jejich vlastní obavy než na obavy z hrůz na Ukrajině.
Zhruba ve stejnou dobu vypukly po celém Íránu rozsáhlé protesty kvůli smrti Mahsy Amini, 22leté ženy, která byla zatčena tamní mravnostní policií.
„Zatímco Íránci bojují za budoucnost, Rusové jen pozorují a sotva protestují,“ napsal na Twitteru Nikita Rybakov, návrhář sídlící v Kyjevě.
„Ve skutečnosti musíte bojovat,“ řekl Shevchenko. „Aby mohli svrhnout vládu, budou muset použít sílu.“
Poukázala na ukrajinskou „revoluci důstojnosti“ na kyjevském náměstí Majdan v roce 2014, kdy Ukrajinci usilující o užší vztahy s Evropou bojovali za odstranění proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Zpočátku se pokojné demonstrace změnily v násilné nepokoje, když Janukovyč nařídil své armádě střílet na demonstranty, podle ukrajinských úřadů dosazených poté, co byl svržen.
Občané se bránili zbraněmi a Janukovyč byl odvolán z úřadu a uprchl ze země v obavě o svou bezpečnost.
Melkozerová řekla, že násilí, i když nešťastné, bylo „nezbytným krokem, protože Ukrajinci pochopili, že lidé jako Janukovyč, jako Putin, jako [běloruský prezident Alexandr] Lukašenko, sami neodejdou ze svých postů“.