Premiér při první cestě britského předsedy vlády do Pekingu po osmi letech zdůrazňuje „stabilní a srozumitelný“ přístup.
Keir Starmer během své návštěvy Pekingu, jejímž cílem je zlepšení vztahů s touto hospodářskou velmocí, uvedl, že britská vláda bude vůči Číně postupovat „střízlivě a otevřeně“, pokud jde o rizika pro národní bezpečnost.
Premiér zdůraznil, že chce vůči Pekingu prosazovat „předvídatelný a jasný“ přístup poté, co podle něj předchozí konzervativní vlády jednaly nejednotně. Západní státy se mezitím stále více obracejí na Čínu při hledání ekonomické stability, zejména v době rostoucích pochybností o spolehlivosti Spojených států jako partnera.
Starmerova cesta se uskutečňuje v době napjatých vztahů mezi Británií a USA, které vyvolaly výroky Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska a jeho kritika dohody týkající se Čagoských ostrovů.
Podle Downing Street bude vláda v období narůstající globální nejistoty jednat především v zájmu Spojeného království, zejména když se mezinárodní dění stále více promítá do života obyvatel doma. Ve čtvrtek má Starmer v Pekingu jednat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem i premiérem Li Čchiangem. Zároveň však čelí domácí kritice za snahu o oteplení vztahů s Čínou, kterou bezpečnostní složky nadále považují za hrozbu. Nespokojenost opozice vyvolalo i nedávné schválení výstavby nového rozsáhlého čínského velvyslanectví v Londýně.
Čína je navíc obviňována z pokusů získávat informátory v britském parlamentu, z nátlaku na prodemokratické aktivisty z Hongkongu působící ve Spojeném království, z umlčování akademických kritiků na britských univerzitách i z kybernetických útoků.
Downing Street uvedla, že Starmer hodlá zachovat pevné bezpečnostní mantinely, zatímco bude s čínským vedením jednat o hospodářské spolupráci. Zdůraznila přitom, že bezpečnost nebude obětována ekonomickým zájmům a že premiér otevře i sporná témata, včetně porušování lidských práv.
Starmer argumentoval tím, že Británie si nemůže dovolit přehlížet ekonomický význam Číny, která je druhou největší ekonomikou světa a třetím největším obchodním partnerem Spojeného království. Obchodní vztahy s ní podporují přibližně 370 tisíc pracovních míst.
Jako první britský premiér po osmi letech, který navštívil Peking, zdůraznil potřebu pragmatičtějšího přístupu. Podle něj byla britská politika vůči Číně dlouhodobě nevyrovnaná a kolísala mezi obdobím úzké spolupráce a výrazného ochlazení vztahů. „Ať se nám to líbí, nebo ne, Čína je pro Británii zásadní,“ uvedl.
Dodal, že jako jeden z klíčových hráčů světové ekonomiky si Čína zaslouží dlouhodobý a konzistentní přístup. To podle něj neznamená ignorování problémů, ale ochotu jednat i tam, kde panují zásadní neshody.
Konzervativní opozice Starmerovu cestu kritizovala a vyzvala ho, aby do Číny necestoval. Stínová ministryně zahraničí Priti Patelová uvedla, že existuje dostatek důkazů o tom, že Čína představuje vážné bezpečnostní riziko, a obvinila premiéra z nedostatku odvahy hájit britské zájmy.
Podle Patelové Starmer již ustoupil Pekingu schválením projektu rozsáhlého velvyslanectví, které podle ní může sloužit ke špionáži, a rovněž souhlasil s dohodou o Čagoských ostrovech, jež má podle kritiků zvýhodnit čínské spojence na úkor britské suverenity a veřejných financí.
Zdroj z Downing Street však uvedl, že odmítání dialogu by bylo vážným selháním. Podle něj by to oslabilo bezpečnost země, připravilo Británii o ekonomické příležitosti a snížilo její schopnost řešit globální problémy, například v oblasti zdravotnictví či klimatu.
Úředníci zároveň připomněli, že Donald Trump se se Si Ťin-pchingem setkal již v říjnu a plánoval návštěvu Číny na duben. Francouzský prezident Emmanuel Macron zemi od roku 2018 navštívil třikrát a němečtí představitelé dokonce čtyřikrát, zatímco žádný britský premiér tam ve stejném období nezavítal.
Starmera na třídenní cestě do Pekingu a Šanghaje doprovází delegace zhruba šedesáti britských firem a kulturních institucí, mezi nimi HSBC, GSK, Jaguar Land Rover či Národní divadlo.
Ministr obchodu Peter Kyle uvedl, že posledních deset let chyběla seriózní snaha o rozvoj vztahů s Čínou. Podle něj existuje prostor pro posílení obchodu v oblastech, jako jsou finanční služby, moderní výroba či energetická transformace.
„Naší hlavní povinností je zajistit bezpečnost. Té ale nejlépe dosáhneme aktivním zapojením a realistickou spoluprací, nikoli uzavíráním se před světem,“ dodal.
Po návratu z Číny má Starmer pokračovat do Tokia, kde se setká s japonským premiérem Sanae Takaičim.