Salome Zourabichviliová prohlásila, že nemá v úmyslu odstoupit, protože považuje parlament za nelegitimní poté, co premiér přerušil rozhovory o vstupu do EU.
Gruzínská prezidentka Salome Zourabichviliová prohlásila, že vláda není legitimní, a oznámila, že nehodlá opustit svůj úřad ani po skončení svého funkčního období příští měsíc. Tímto krokem se postavila proti premiérovi, který obvinil proevropskou opozici z plánování revoluce.
Ve čtvrtek se Gruzie, země na jižním Kavkaze, ocitla v politické krizi poté, co předseda vlády strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze oznámil, že na příští čtyři roky pozastavuje přístupová jednání s EU. Tento krok, který označil za reakci na „vydírání“ ze strany bloku, představoval obrat od dlouhodobého cíle země. Členství v EU, které je v Gruzii zakotveno jako ústavní priorita a těší se široké podpoře veřejnosti, vyvolalo zmrazení jednání masivní protesty mezi 3,7 miliony obyvatel země.
V sobotu Zourabichviliová, zastánkyně proevropské politiky a kritička strany Gruzínský sen, prohlásila, že parlament nemá legitimitu k volbě jejího nástupce, a proto zůstane ve funkci i po oficiálním konci svého mandátu v prosinci.
Prezidentka a další kritici vlády tvrdí, že říjnové volby, ve kterých Gruzínský sen získal téměř 54 % hlasů, byly zmanipulované, a že nově zvolený parlament není právoplatný.
„Parlament není legitimní, a proto nemá právo zvolit nového prezidenta. Bez legitimně zvoleného parlamentu nemůže proběhnout inaugurace, a můj mandát proto zůstává v platnosti, dokud nebude zvolen parlament legitimní cestou,“ uvedla.
Premiér Kobachidze mezitím obvinil kritiky pozastavení přístupových rozhovorů s EU z přípravy revoluce podobné ukrajinským protestům na Majdanu v roce 2014, které vedly k pádu proruského prezidenta.
„Někteří se snaží zopakovat tento scénář zde v Gruzii. Ale žádný Majdan v Gruzii nebude,“ prohlásil Kobachidze.
Gruzínské ministerstvo vnitra oznámilo, že během nočních protestů v hlavním městě Tbilisi zadrželo 107 lidí. Demonstranti stavěli barikády na centrální Rustaveli Avenue a házeli ohňostroje na pořádkovou policii, která je rozehnala za použití vodních děl a slzného plynu.
Státní bezpečnostní služba obvinila „určité politické strany“ z pokusu o násilné svržení vlády. Protesty se rozšířily po celé zemi, přičemž tisíce lidí se shromáždily v Tbilisi před budovou parlamentu, kde byla silná přítomnost bezpečnostních složek.
Řada zaměstnanců státních institucí, včetně ministerstev zahraničí, obrany, spravedlnosti a školství, podepsala otevřené dopisy odsuzující rozhodnutí vlády zmrazit přístupové rozhovory s EU. Stejný postoj vyjádřily i velké gruzínské firmy, jako TBC Bank a Bank of Georgia. Protest podpořili také diplomaté, přičemž gruzínští velvyslanci v Itálii a Nizozemsku rezignovali.
Známý fotbalista Khvicha Kvaratskhelia se postavil na stranu demonstrantů. Na Facebooku napsal: „Je bolestivé sledovat násilí a agresi. Gruzie si dnes Evropu zaslouží víc než kdy jindy!“
Tina Kupreishviliová, jedna z demonstrantek v Tbilisi, zdůraznila, že Gruzie musí dodržet svůj ústavní závazek vstoupit do EU. „Lidé brání ústavu a právní stát, což je pro naši zemi zásadní,“ uvedla pro agenturu Reuters.
Rozhodnutí zastavit jednání o vstupu do EU přišlo po měsících napětí mezi vládní stranou Gruzínský sen, která čelí obviněním z autoritářství a proruských sklonů, a Západem. Stranu vede miliardář a bývalý premiér Bidzina Ivanišvili, který před říjnovými volbami zaujal stále protizápadnější postoje.
Zatímco vládní strana a volební komise označily volby za svobodné a spravedlivé, opozice a západní země volají po vyšetření údajných manipulací. EU také pozastavila gruzínskou žádost o členství kvůli zákonům proti „zahraničním agentům“ a omezování práv LGBTQ+, které považuje za drakonické a proruské.
Mezitím Gruzie posiluje vztahy s Ruskem, od něhož se osamostatnila v roce 1991. Přestože od války v roce 2008 obě země neměly diplomatické styky, v roce 2023 obnovily přímé lety a Moskva zrušila vízová omezení pro gruzínské občany.