Premiér Mateusz Morawiecki řekl, že Polsko požádá Německo o souhlas, ale odpověď je „druhotná“.
Polsko zopakovalo, že je připraveno poslat tanky na Ukrajinu bez souhlasu Německa, protože na Berlín roste tlak, aby dodal těžké zbraně, po kterých Kyjev volá.
Polský premiér řekl, že jeho vláda bude žádat Berlín o povolení poslat své německé tanky Leopard na Ukrajinu, ale tento souhlas označil za „druhotný“.
Mateusz Morawiecki řekl: „I kdybychom nedostali tento souhlas, přesto bychom naše tanky spolu s ostatními převezli na Ukrajinu.“ Dodal, že „pro nás je v tuto chvíli podmínkou vybudovat alespoň malou koalici zemí“.
Berlín se dostává pod velký tlak na uvolnění vojenského vybavení poté, co v pátek nepřijal rozhodnutí na očekávaném mezinárodním obranném summitu na americké vojenské základně Ramstein v jihozápadním Německu.
Nedělní komentář německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbock, že její země nebude „stát v cestě“ Polsku poslat tanky Leopard na Ukrajinu, vyvolal v Berlíně určitý zmatek. Zatím není jasné, zda její výroky naznačují posun ve vládní pozici, nebo jen snahu Strany zelených napravit zpackanou komunikační strategii kancléře Olafa Scholze.
Baerbock svůj komentář nezopakovala, když na ni v pondělí ráno naléhali. „Je důležité, abychom jako mezinárodní společenství udělali vše pro obranu Ukrajiny, aby Ukrajina vyhrála. Protože pokud prohraje, Ukrajina přestane existovat,“ řekla tisku na zasedání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu.
Baerbockův stranický kolega Robert Habeck, německý ministr hospodářství, již před 10 dny signalizoval, že jeho ministerstvo nebude blokovat reexport tanků Leopard 2 z jiných evropských zemí na Ukrajinu. „Je rozdíl mezi rozhodováním z vlastní vůle a bráněním v rozhodování ostatním,“ řekl tehdy Habeck.
Zatímco reexport tanků vyrobených v Německu musí schválit ministerstvo hospodářství, Habeckova carte blanche pro taková rozhodnutí ve skutečnosti přesunula rozhodovací proces do Scholzovy kanceláře.
Že by Scholz skutečně zablokoval formální žádost Polska dodat Kyjevu tanky Leopard 2 ze svých rezerv, vyslovenou v pondělí, je těžké si představit, v neposlední řadě proto, že by to zničilo kancléřovu linii, že postoj spojenců v takových záležitostech je jednotnější. než zprávy v médiích zněly.
V neděli večer nový německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl zprávy o otevřené neshodě mezi Washingtonem a Berlínem v otázce bitevního tanku. „Německo nebylo izolováno,“ řekl Pistorius o minulém pátečním setkání na letecké základně Ramstein.
Polsko oznámilo, že je připraveno poslat na Ukrajinu 14 tanků Leopard. Morawiecki v dřívějších komentářích označil postoj Německa za nepřijatelný. „Snažím se vážit svá slova, ale řeknu to na rovinu: Ukrajina a Evropa tuto válku vyhrají – s Německem nebo bez něj,“ řekl.
O této otázce budou v pondělí jednat ministři zahraničí EU na schůzce v Bruselu, ale žádný okamžitý průlom se neočekává.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že jeho země by mohla Ukrajině dodat několik tanků Leopard a náhradní díly a/nebo vycvičit vojáky v řízení a údržbě tanků, ale navrhl, že rozhodnutí závisí na Německu. „Stále jsme v procesu, jaký druh balíčku vznikne. Doufáme, že je to pozice, kde by se mohly účastnit země jako Německo,“ řekl.
Mezitím nejvěrnější spojenci Ukrajiny v pobaltských státech dali jasně najevo, že chtějí, aby Německo jednalo rychle. „Dovolte mi ujasnit, že Německo je motorem Evropy a vytváří také zvláštní odpovědnost,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Řekl, že Estonsko utrácí 1 % národního důchodu na vojenskou pomoc Ukrajině a vyzval ostatní, aby udělali totéž. „Potřebujeme dát ukrajinskému lidu štít, ale také meč, abychom osvobodili území.“
Jeho litevský protějšek Gabrielius Landsbergis uvedl, že v Německu probíhá „velmi živá debata“. „Doufám, že bude plodné jako v minulosti, že Německo pošle tanky. Bohužel my jako ti, kteří čekáme na jejich odeslání, musíme čekat ještě jeden den.“
Landsbergis připomněl litevský útlak za Sovětského svazu a řekl, že „musíme porazit strach z porážky Ruska“, aniž by jmenoval konkrétní země. „Pokud se nepřipravíme na to, že Rusko prohraje válku, tak to nemyslíme vážně s tím, že pomůžeme Ukrajině vyhrát,“ řekl.
Šéf EU pro zahraniční věci Josep Borrell řekl, že si myslí, že by takové zbraně měly být poskytnuty ukrajinské armádě, ale označil to za rozhodnutí členských států EU.
Očekává se, že EU podepíše dalších 500 milionů eur (440 milionů liber) na financování zbrojení pro Ukrajinu prostřednictvím svého evropského mírového zařízení, dokud se nevyřídí právní formality k pozdějšímu datu. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna řekla, že „nepochybuje, že toto rozhodnutí dnes přijmeme“.