Náměstek ministra obrany uvedl, že nové systémy protivzdušné obrany budou hotové do dvou let.
Polsko chce během příštích dvou let vybudovat nový systém opevnění proti bezpilotním letounům podél své východní hranice. Podle vysokého představitele ministerstva obrany jde o reakci na rozsáhlý průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru, ke kterému došlo na začátku letošního roku.
Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro britský deník Guardian ve Varšavě uvedl, že první části systému by mohly být uvedeny do provozu přibližně do šesti měsíců, možná i dříve. Kompletní vybudování celé infrastruktury by pak mělo trvat zhruba dva roky.
Nové prvky protivzdušné obrany budou podle Tomczyka navazovat na starší ochrannou linii, která byla vybudována před deseti lety. Systém má fungovat ve více vrstvách a zahrnovat různé prostředky – od kulometů a kanónů přes rakety až po technologie určené k rušení dronů.
Některé z těchto zbraní budou podle něj určeny výhradně pro mimořádné situace nebo válečný stav. Jako příklad uvedl vícehlavňové kulomety, které jsou v době míru problematické, protože vystřelená munice vždy dopadá zpět na zem.
V září zaznamenalo Polsko narušení svého vzdušného prostoru více než tuctem podezřelých ruských dronů. Incidenty si vyžádaly uzavření letišť, nasazení stíhacích letounů a při likvidaci dronů došlo i k poškození objektů na zemi. Ministr zahraničí Radosław Sikorski tehdy Guardianu řekl, že šlo o pokus Moskvy „otestovat reakci Polska, aniž by došlo k otevřenému konfliktu“. Od té doby Varšava urychlila a upravila plány na posílení východních hranic.
Přestože žádný protidronový systém nemůže být stoprocentně účinný proti masivním a koordinovaným útokům, jakým čelí Ukrajina, státy na východním okraji Evropy se snaží své obranné kapacity modernizovat a přizpůsobit novému typu hrozby. Podle Tomczyka si celý projekt vyžádá investice přesahující 2 miliardy eur, přičemž většina prostředků má pocházet z evropských fondů v rámci programu SAFE (Security Action for Europe) a z části také ze státního rozpočtu.
S pokračující válkou na Ukrajině se Polsko stále více připravuje na krizové scénáře. V posledních letech přibývá případů sabotáží a žhářských útoků, které polské bezpečnostní služby dávají do souvislosti s ruskými zpravodajskými strukturami. Vláda proto plánuje vyškolit statisíce občanů v základních dovednostech pro přežití a podporuje také dobrovolnou účast ve vojenském výcviku.
Vedle protidronového systému Polsko zároveň posiluje své pozemní hranice s Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad v rámci projektu nazvaného Východní štít. Jeho cílem je zabránit případné budoucí ruské invazi. Tomczyk uvedl, že v každé příhraniční obci vzniknou logistická centra se zásobami techniky potřebné k rychlému uzavření hranice, která by byla připravena k nasazení během několika hodin.
Podle něj zatím Evropě nehrozí plnohodnotná konvenční válka, dokud se Ukrajina dokáže bránit ruské agresi. Kontinent však musí počítat s pokračujícími provokacemi, hybridními útoky a sabotážemi. Pokud by však Západ dopustil ruské vítězství na Ukrajině, Kreml by se podle Tomczyka brzy zaměřil i na další evropské státy.
Polsko v reakci na tyto hrozby zvýšilo výdaje na obranu na 4,7 % hrubého domácího produktu, což je jedna z nejvyšších úrovní v Evropské unii. Tento krok odráží obavy z ruských hybridních operací i z možného přímého vojenského ohrožení.
Tomczyk upozornil, že Ukrajina dnes vydává na válku zhruba 40 % svého HDP, a položil řečnickou otázku, zda je lepší navyšovat obranné rozpočty včas o několik procent, nebo být později nucen investovat násobně více. Na dotaz, zda by Rusko mohlo mít vůči Polsku podobné ambice jako vůči Ukrajině, poukázal na dlouhou historii ruské expanze a agresivní politiky ve východní Evropě.
Podle něj ruské vojenské výboje často slouží především jako politický nástroj k udržení moci. Vláda tím demonstruje sílu armády a odrazuje vnitřní i vnější kritiky. V tomto smyslu se podle Tomczyka zahraniční konflikty v Rusku často stávají prostředkem domácí politiky.