Život zachraňující operace v dětství přiměla Grega Scotta k odhodlání zlepšit diagnostiku EEG.
Během studentských let měl neurolog Greg Scott jen malý zájem o medicínu a soustředil se hlavně na studium výpočetní techniky.
Vše se však změnilo, když náhle prodělal velký, tonicko-klonický záchvat, který způsobuje ztrátu vědomí a intenzivní svalové křeče.
„Stalo se to úplně nečekaně,“ řekl minulý týden Observeru. „Převezli mě do nemocnice, kde mi skenování odhalilo nádor na mozku. Ten mi byl následně odstraněn operací, během níž jsem byl částečně při vědomí,“ popsal vědec z Imperial College London.
„Později jsem měl možnost operaci vidět při prezentaci mého případu. Doslova jsem tedy viděl svůj vlastní mozek. Bylo mi 19 let a tato událost zcela změnila směr mé kariéry,“ dodal.
Scott se rozhodl věnovat medicíně a ve své práci využívá odborné znalosti z oblasti výpočetní techniky. „Začal mě fascinovat mozek, jeho aktivita a možnost využití umělé inteligence a moderních technologií k pochopení toho, jak vzniká vědomí a poznávání,“ uvedl.
Hlavní oblastí jeho výzkumu je delirium – častý, ale často nesprávně diagnostikovaný stav, který bývá zaměňován s demencí.
Jeho výzkum, financovaný Národním institutem pro výzkum zdraví a péče, se zaměřuje na vývoj snadno nositelného zařízení, které by dokázalo rychle zjistit, zda pacient trpí tímto závažným stavem.
„Delirium představuje zásadní problém,“ říká Scott, působící v britském Institutu pro výzkum demence při Imperial College. „Tímto stavem trpí přibližně 20 % dospělých pacientů v nemocnicích, tedy kolem 20 000 lidí v péči NHS. Může být vyvoláno různými příčinami, jako je pooperační stres, infekce močových nebo dýchacích cest, vedlejší účinky léků či užívání alkoholu a drog.“
Delirium se projevuje zmateným myšlením a ztrátou orientace v okolním prostředí. Tyto příznaky se mohou objevit velmi rychle, někdy během několika hodin. Diagnóza však často závisí na subjektivním posouzení lékaře.
„Naléhavě potřebujeme jednoduchý a objektivní test, který by lékařům během několika minut poskytl jasnou odpověď, zda pacient trpí deliriem. To by umožnilo rychleji odhalit příčinu a zahájit efektivní léčbu,“ zdůrazňuje Scott.
Klíčovou roli v jeho práci hrají elektroencefalogramy (EEG), které zaznamenávají elektrickou aktivitu mozku. Měření mozkových vln, poprvé provedené před sto lety německým psychiatrem Hansem Bergerem, se od té doby stalo standardní metodou pro diagnostiku epilepsie a dalších poruch. Scott se snaží využít EEG k novému průlomu v diagnostice deliria.
Připevnění zhruba 20 elektrod na hlavu pacienta je časově náročné, a samotná interpretace záznamu může jinému lékaři trvat ještě déle. „Celý proces je velmi zdlouhavý, náročný na zdroje a v NHS obtížně dostupný. Je nutné najít způsoby, jak to zjednodušit,“ uvedl Scott.
Cílem jeho výzkumu je zredukovat množství signálů získaných pomocí EEG tak, aby byly identifikovány pouze ty, které souvisejí s deliriem. „Tím budeme schopni stav diagnostikovat rychleji,“ vysvětluje.
Při přesném určení, které mozkové vlny jsou s deliriem spojeny, bude možné vyvinout jednoduché zařízení, které se snadno nasadí na hlavu pacienta.
„Použití tohoto zařízení nebude trvat hodiny, ale během několika minut poskytne data, jež lékařům ukážou, zda pacient trpí deliriem, a odhalí také závažnost jeho stavu. Ideálně dokáže rozlišit mezi deliriem a demencí, což umožní hned od začátku nasadit správnou léčbu. Právě na tom nyní pracujeme,“ dodal Scott.