Prezident oznámil, že Volodymyr Zelenskyj zavítá do Bílého domu k podpisu „významné dohody“, avšak detaily zatím nejsou jasné.
Donald Trump oznámil, že Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech. USA však v rámci této dohody neposkytnou Ukrajině zásadní bezpečnostní záruky.
Trump uvedl, že dohoda by mohla pomoci USA získat zpět stovky miliard dolarů vynaložených na vojenskou pomoc Ukrajině. Její uzavření předcházela intenzivní jednání, během nichž Zelenskyj požadoval bezpečnostní garance proti ruské invazi.
Podrobnosti dohody zatím nejsou jasné, ale měla by vytvořit společný fond mezi USA a Ukrajinou, který by spravoval příjmy z těžby vzácných kovů a dalších surovin, včetně ropy a plynu. Trump žádal, aby Kyjev poskytl USA přístup k těmto zdrojům výměnou za vojenskou pomoc.
Zelenskyj se dříve zdráhal podepsat návrh dohody, který byl předložen na mnichovské bezpečnostní konferenci a podle médií měl vytvořit fond plně vlastněný USA. „Nepodepíšu něco, co bude Ukrajina splácet po deset generací,“ uvedl na tiskové konferenci.
Vyjednavači nadále dolaďovali detaily společného podniku, zatímco Ukrajina usilovala o jasnější závazky USA ohledně dlouhodobé podpory její suverenity.
Když byl Trump dotázán na konkrétní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, uvedl: „Nebudu poskytovat žádné další bezpečnostní záruky. Přimějeme Evropu, aby to udělala.“ Současně odmítl ukrajinskou snahu o vstup do NATO a zopakoval ruský argument, že aliance byla jedním z důvodů vypuknutí války. „Na NATO zapomeňte,“ prohlásil.
Podle médií návrh dohody obsahoval pouze vágní formulace o bezpečnostních garancích. Zelenskyj dohodu označil za „předběžnou“, s tím, že jde o „pouhý začátek“ a že by mohla být „velkým úspěchem“. Ukrajinský prezident zároveň zdůraznil, že pokud v pátek navštíví Bílý dům, bude chtít jasnou odpověď, zda USA budou Ukrajinu i nadále podporovat. „Bez bezpečnostních záruk nebude příměří ani žádné další dohody,“ varoval.
Mezitím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl návrh na vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu, což je v rozporu s Trumpovým tvrzením, že Putin tuto možnost podporuje. Lavrov uvedl, že o rozmístění sil by musely rozhodnout obě strany konfliktu, ale „nikdo se nás na to neptal“.
Evropští lídři se v neděli setkají v Londýně, aby projednali bezpečnostní otázky, včetně možnosti vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po dosažení příměří. Návrh podporovaný Británií a Francií počítá s rozmístěním méně než 30 000 vojáků mimo frontovou linii na klíčových strategických místech, například u jaderných elektráren, s podporou západních vzdušných a námořních sil.
Lavrov označil tento plán za „podvod“, jehož cílem je další vyzbrojování Ukrajiny a její přiblížení k NATO.
Ve čtvrtek se v Istanbulu sejdou ruští a američtí diplomaté, aby jednali o zlepšení vzájemných vztahů. Jde o druhé setkání mezi USA a Ruskem během dvou týdnů, což naznačuje možné oteplení diplomatických vztahů pod Trumpovou administrativou. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v Rijádu uvedl, že Washington a Moskva budou jednat o obnovení svých diplomatických misí, přičemž Rusko nemá ve Washingtonu velvyslance od října loňského roku.
Na otázku, jak reaguje na ruské odmítnutí mírových jednotek, Trump vyjádřil přesvědčení, že nakonec bude možné najít přijatelné řešení. „Něco se udělá, aby to vyhovovalo všem… Je to myšlenka, o které jsem mluvil. Jde o formu udržování míru, která bude přijatelná pro všechny,“ řekl.
Moskva však nadále odmítá evropské mírové síly, které Ukrajina považuje za možnou alternativu členství v NATO. To vyvolává otázky ohledně Trumpovy schopnosti přimět Putina k ústupkům. Dle zdrojů blízkých Kremlu zůstává ruský prezident pevně přesvědčen o svých požadavcích, mezi něž patří omezení velikosti ukrajinské armády, zákaz cizích zbraní na ukrajinském území a trvalá neutralita Ukrajiny.
Lavrov zopakoval, že Rusko požaduje plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které nelegálně anektovalo, a naznačil, že Moskva si chce udržet vliv na budoucí politické směřování Ukrajiny. Zároveň obvinil Kyjev z diskriminace rusky mluvících občanů, což Ukrajina opakovaně odmítla jako nepravdivé tvrzení, které Moskva využila jako záminku pro invazi v roce 2022.