Brazilský premiér André Corrêa do Lago uvedl, že by se státy měly na úvod konference inspirovat Čínou v rozvoji čisté energie.
Bohaté státy ztrácejí vůli čelit klimatické krizi, zatímco Čína rychle rozvíjí výrobu i využívání technologií pro čistou energii, uvedl předseda klimatických rozhovorů OSN.
Podle brazilského diplomata Andrého Corrêi do Laga, který vede přípravy konference COP30 začínající v pondělí, by se více zemí mělo inspirovat čínským přístupem místo stížností na rostoucí konkurenci.
„Útlum zájmu ze strany globálního severu ukazuje, že globální jih se posouvá kupředu,“ řekl Corrêa do Lago novinářům v Belému, městě v amazonském pralese, kde se dvoutýdenní konference koná. „Tento posun trvá už léta, ale až nyní se mu věnuje větší pozornost.“
Připomněl, že Čína – největší světový producent skleníkových plynů – je zároveň i lídrem ve výrobě a využívání nízkouhlíkové energie. „Čína přináší řešení, která prospívají všem, nejen jí samotné,“ řekl. „Solární panely jsou dnes levné a konkurenceschopné vůči fosilním palivům, což je z hlediska klimatu velmi pozitivní vývoj.“
Na konferenci COP30 budou ministři a zástupci 194 zemí hledat cesty, jak dodržet limit oteplení 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou, postupně omezovat fosilní paliva a zajistit finanční podporu pro chudší státy.
Hlavní pozornost se zaměří na národní plány snižování emisí, které zatím vedou k nebezpečnému oteplení o 2,5 °C. Zranitelné země chtějí prosadit jasný plán, jak posílit dosavadní úsilí a splnit cíle Pařížské dohody.
Velvyslankyně Palau při OSN Ilana Seidová, která zastupuje Alianci malých ostrovních států (Aosis), zdůraznila nutnost dohodnout se na společné strategii pro větší snižování emisí. „Doposud jsme neudělali dost. Potřebujeme konkrétní kroky – jinak nevíme, kam směřujeme,“ uvedla pro The Guardian.
Brazilští pořadatelé konference kladou důraz na „implementaci“, tedy naplnění už přijatých závazků – například snížení emisí, ztrojnásobení využití obnovitelných zdrojů do roku 2030 a zdvojnásobení energetické účinnosti. Aosis ale požaduje víc a varuje, že bez razantnějších opatření bude cíl 1,5 °C mimo dosah.
„Cíl 1,5 °C musí zůstat naším hlavním kompasem,“ řekla Seidová. „Musíme přiznat, že kolektivně selháváme, a začít jednat.“
Rozvojové země zároveň chtějí jistotu, že dostanou slíbené finance na zvládání dopadů klimatických změn. Jedním z hlavních témat bude také plán, jak urychlit odklon od fosilních paliv.
Navzdory dlouhým přípravám se očekává, že už první den konference přinesou spory o program a prioritní témata.
Deník The Guardian navíc zjistil, že jeden z klíčových klimatických závazků už nyní naráží na problémy. Dohoda o snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030, uzavřená na COP26 v Glasgow, je porušována – emise některých hlavních signatářů, včetně USA, Austrálie, Kuvajtu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Iráku, vzrostly od roku 2020 o 8,5 %.
Podle společnosti Kayrros, která sleduje data ze satelitů, se emise z amerických ropných a plynárenských provozů zvýšily o 18 %. Prezident Kayrrosu Antoine Rostand uvedl: „Navzdory slibům i zhoršujícímu se klimatu emise metanu stále rostou. Je to jasný signál, že musíme jednat – čas se krátí.“
Metan je skleníkový plyn osmdesátkrát silnější než oxid uhličitý a má na svědomí asi třetinu nedávného oteplování. Jeho omezení by mohlo být podle expertů „nouzovou brzdou“ pro globální teploty, avšak dosavadní kroky států jsou nedostatečné.
Durwood Zaelke, prezident Institutu pro správu a udržitelný rozvoj, proto vyzývá k uzavření nové, závazné dohody o metanu. „Dobrovolné závazky evidentně nestačí. Pokud chceme zabránit blížícím se bodům zlomu, potřebujeme silnější a právně závaznou dohodu,“ uvedl.