Podle zjištění watchdogové organizace Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie a Slovensko cíleně prosazují zpátečnickou politiku
Podle přední evropské organizace pro ochranu občanských svobod vlády pěti zemí EU dlouhodobě a cíleně oslabují principy právního státu. Zároveň se situace zhoršuje i v dalších šesti státech, včetně těch, které byly dříve považovány za stabilní demokracie.
Organizace Liberties, která vycházela z podkladů více než 40 nevládních organizací ve 22 zemích, označila Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálii a Slovensko za státy, jejichž vlády aktivně rozkládají právní systém.
Zpráva za rok 2026 uvádí, že na Slovensku se za vlády Roberta Fica zhoršila situace ve všech klíčových oblastech – od justice přes boj proti korupci až po svobodu médií a fungování občanské společnosti. Podobně negativní vývoj zaznamenalo i Bulharsko. Maďarsko podle zprávy zůstává specifickým případem, kde vláda nadále přijímá stále restriktivnější opatření bez známek změny.
Další skupinu tvoří státy jako Belgie, Dánsko, Francie, Německo a Švédsko, kde sice právní stát oslabuje, ale nejde o systematickou vládní strategii. Mezi země bez výrazného posunu – ani k lepšímu, ani k horšímu – patří například Česko, Estonsko, Řecko, Irsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Španělsko. Do této kategorie spadá i Polsko, kde se vláda snaží obnovit nezávislost institucí, ale naráží na politické překážky.
Zpráva upozorňuje, že obnova právního státu je složitý a křehký proces, což dokládá právě polský případ. Jedinou zemí, která si podle hodnocení skutečně polepšila, je Lotyšsko.
Liberties zároveň kritizuje Evropskou unii za nedostatečnou reakci. Doporučení Evropské komise se často opakují bez reálných výsledků – většina z nich nepřinesla žádný pokrok a některé situaci dokonce zhoršily. Podle organizace samotné vydávání doporučení nestačí bez konkrétních kroků.
Kritika směřuje i na samotné instituce EU, které podle zprávy v některých případech přejímají problematické praktiky členských států, například zrychlené přijímání legislativy nebo oslabování ochrany základních práv. Tím podle autorů podkopávají vlastní důvěryhodnost.
Největší zhoršení bylo zaznamenáno v oblasti tzv. kontrol a protivah – tedy schopnosti občanské společnosti a nezávislých organizací kontrolovat vládu. V některých zemích přibývá omezujících zákonů a trestů za protesty. Například v Maďarsku byly zakázány akce Pride, v Itálii byl přijat přísný bezpečnostní zákon a v několika státech čelí protesty kriminalizaci.
Problémy přetrvávají i v justici, kde roste tlak politiků na soudy, a jen minimální pokrok byl zaznamenán v boji proti korupci. V oblasti médií se situace zlepšila jen výjimečně, zatímco útoky na novináře přibývají, zejména na Slovensku, ale i v dalších zemích.