Náklady na údržbu mohou podle zprávy brzy dosáhnout až dvou milionů liber týdně. Součástí výdajů jsou také nepřetržité bezpečnostní hlídky, jejichž úkolem je předcházet případnému požáru.
Westminsterskému paláci hrozí požár podobný tomu, který v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre-Dame, případně jiná katastrofická událost, pokud poslanci nedokážou vyřešit otázku financování jeho rekonstrukce. Varoval před tím parlamentní výbor.
Rozhodnutí o způsobu a termínu zahájení rozsáhlé obnovy této historické budovy, která je chráněna nejvyšším stupněm památkové ochrany a zároveň zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se opakovaně odkládají. Důvodem jsou především spory o podobu stavebních prací a neustále rostoucí náklady.
Údržba celého parlamentního komplexu bude brzy stát až dva miliony liber týdně. Podle nejnovějších odhadů by kompletní rekonstrukce mohla dosáhnout částky 40 miliard liber a její dokončení by mohlo trvat až šest desetiletí.
Výbor pro veřejné účty (PAC) Dolní sněmovny, který sdružuje poslance z různých politických stran, upozornil, že je nezbytné začít jednat bez dalšího odkladu. Je třeba zabránit případnému rozsáhlému požáru či jiné katastrofě a zároveň zastavit další navyšování výdajů. Každý rok nečinnosti totiž podle odhadů zvyšuje náklady na rekonstrukční program o dalších 420 milionů liber.
Konzervativní poslanec Sir Geoffrey Clifton-Brown, který výbor PAC vede, hovořil o „politické alergii“ na přijímání rozhodnutí.
Podle něj by si zákonodárci měli kromě rostoucích finančních nákladů uvědomit také možné důsledky katastrofy pro pověst Spojeného království a morálku jeho obyvatel.
„Představte si záběry, které by obletěly celý svět a na nichž by z budovy šlehaly plameny, podobně jako tomu bylo v případě katedrály Notre-Dame. Došlo by ke zničení našeho kulturního dědictví, nebo, což by bylo ještě horší, ke zraněním či ztrátám na životech,“ uvedl Clifton-Brown.
„Nejde o pouhé hypotetické scénáře. Jsou to skutečná rizika, která se navíc neustále zvětšují.“
Historický komplex z viktoriánské éry se potýká s řadou technických problémů, které se daří jen obtížně zvládat prostřednictvím běžné údržby. Opakovaně dochází k haváriím potrubí, střechou zatéká, části zdiva se rozpadají a jejich stav musí být zajišťován rozsáhlou konstrukcí lešení. Přetrvává také nebezpečí požáru, zejména kvůli zastaralým elektrickým rozvodům. Z tohoto důvodu musí být v budově nepřetržitě přítomny požární hlídky.
Na průběžnou údržbu komplexu se v současnosti vynakládá přibližně 1,5 milionu liber týdně. Zpráva výboru PAC upozorňuje, že pokud se situace nezačne řešit, mohou tyto výdaje brzy vzrůst až na dva miliony liber za týden.
Otázka rekonstrukce je považována především za záležitost samotného parlamentu, o níž by měli rozhodnout poslanci a členové Sněmovny lordů, nikoli vláda. Výbor PAC zdůraznil, že jeho úkolem není předkládat konkrétní plán obnovy. Ve své zprávě však naléhá na urychlené přijetí opatření a navrhuje několik kroků, které by mohly celý proces zjednodušit a zefektivnit.
Podle doporučení by měli tajemníci Dolní sněmovny a Sněmovny lordů, kteří za přípravu projektu formálně odpovídají, během následujících šesti měsíců vypracovat plán, jak do rozhodování účinněji zapojit zákonodárce. Dosud totiž podle výboru chyběl jasně stanovený postup, který by jejich účast zajistil.
Výbor dále požaduje přesnější odhady celkových nákladů a harmonogramu prací. Ty by měly poslancům umožnit informovaně rozhodnout o hlavní podobě projektu v roce 2030. Naléhavě je rovněž nutné vyřešit otázku náhradních prostor, v nichž by obě parlamentní komory mohly zasedat po dobu rekonstrukce.
Současný systém řízení celého projektu označila zpráva za „příliš složitý“. Navrhuje proto jeho zjednodušení a vytvoření nového zvláštního výboru pro rekonstrukci a obnovu. Ten by poslancům umožnil důsledněji kontrolovat činnost vysokých úředníků a vyžadovat od nich odpovědnost za postup prací.
Původně byly předloženy čtyři možné varianty rekonstrukce. Lišily se především rozsahem nutného vystěhování parlamentních prostor – od téměř úplného vyklizení celého komplexu až po možnost přesunout pouze Sněmovnu lordů. Nyní zůstaly ve hře dvě varianty, mezi nimiž musí poslanci rozhodnout.
První možnost, označovaná jako „úplné vyklizení“ (full decant), počítá s přemístěním zaměstnanců do budov v severní části parlamentního areálu. Dolní sněmovna by se dočasně přesunula do nedaleké vládní budovy Richmond House a Sněmovna lordů by zasedala v konferenčním centru QEII. Realizace tohoto projektu by mohla trvat až 24 let a stát přibližně 15,6 miliardy liber.
Druhá varianta, takzvané „postupné vyklizení“ (staged decant), by zabrala 38 až 61 let a její náklady by se odhadovaly na 39,2 miliardy liber. V jejím rámci by se Dolní sněmovna dočasně přestěhovala do sálu Sněmovny lordů, a to až na dobu dvou let.
Zpráva zároveň upozorňuje na značné pochybnosti týkající se náhradních prostor, zejména pokud jde o jejich dostupnost a finanční náročnost.
Výbor považuje odhadované náklady ve výši 417 milionů liber na přestavbu konferenčního centra QEII a přibližně dvou miliard liber na úpravu severní části parlamentního areálu pro potřeby dočasného přesunu za „velmi vysoké“. Zpráva v této souvislosti připomíná, že Kanada dokázala během rekonstrukce svého parlamentního komplexu zajistit náhradní jednací sál za výrazně nižší částku.
„Obáváme se, že celý program se přizpůsobuje dostupnosti dočasných prostor, místo aby byly náhradní prostory zajišťovány podle skutečných potřeb rekonstrukčního projektu,“ uvádí se ve zprávě.
Mluvčí parlamentu označil dokument za „vítaný kritický pohled“ na současný stav příprav.
„Výbor pro veřejné účty dospěl k závěru, že pokud nebudou přijata potřebná opatření, bude Westminsterský palác v tom nejlepším případě směřovat k postupnému a řízenému chátrání,“ uvedl mluvčí.
Dodal, že práce na zajištění bezpečnosti již probíhají v celém parlamentním areálu, aby byla dlouhodobě chráněna bezpečnost zaměstnanců i návštěvníků.