Francie hrozí Teheránu evropskými sankcemi za „bezprecedentní“ hackerské útoky z minulého měsíce.
Francie oznámila, že za rozsáhlým kybernetickým útokem, který ochromil mrazicí a chladicí zařízení v tamních supermarketech, stojí Írán. Francouzský ministr zahraničí označil tento incident za útok „bezprecedentního rozsahu a bezprecedentní agrese“.
Jean-Noël Barrot uvedl, že osoby odpovědné za útok budou čelit „celoevropským sankcím“. Podle něj hackeři získali přístup k digitálně ovládaným termostatům a následně změnili jejich nastavení tak, že teplota v chladicích zařízeních vystoupala na více než 50 °C. Takové jednání podle ministra představuje „závažné narušení národních zájmů Francie“.
Na tiskové konferenci, která se konala během summitu skupiny G7 v Paříži, Barrot prohlásil: „Díky mimořádnému úsilí našich vládních institucí mohu potvrdit, že za tímto útokem stojí Revoluční gardy Íránské islámské republiky.“
Ministr zároveň oznámil, že si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo íránského velvyslance. Ten měl vyslechnout „co nejdůraznější protest proti tomuto mimořádně závažnému činu“.
Kybernetické útoky se odehrály 11. a 12. října a zasáhly značný počet supermarketů napříč Francií. Některé obchodní řetězce musely v důsledku narušení chladicích systémů zlikvidovat veškeré zásoby potravin, které podléhají rychlé zkáze.
Od té doby se objevily zprávy o dalších podobných incidentech. V minulém týdnu byly zaznamenány útoky na supermarkety v několika dalších evropských zemích a terčem hackerů se stala také francouzská krevní banka.
Pařížská prokurátorka Laure Beccuauová v pondělí oznámila, že specializované vyšetřovací týmy společně s vládními institucemi odhalily způsob provedení útoků, který odpovídá činnosti íránské hackerské skupiny Šahíd Káveh. Tato jednotka zaměřená na kybernetické operace je podle vyšetřovatelů napojena na Sbor islámských revolučních gard (IRGC).
Beccuauová uvedla, že mezi důkazy patří mimo jiné „použití perského jazyka a IP adres, které vedly k zařízením nacházejícím se na území Íránu“.
Pařížská prokuratura podle jejích slov zahájila trestní vyšetřování, které se zaměřuje na vedoucího skupiny Šahíd Káveh, jeho zástupce a další osoby, jejichž totožnost se zatím nepodařilo zjistit. Podezřelí čelí obviněním z neoprávněných zásahů do automatizovaných systémů zpracování dat, kterých se měli dopustit jako členové organizované skupiny, a ze způsobení škod, jež mohly ohrozit lidské životy.
Prokurátorka zároveň zdůraznila, že závažnost těchto trestných činů zvyšuje skutečnost, že byly spáchány ve prospěch cizí mocnosti, konkrétně Íránu.
Gérôme Billois, partner technologické a kyberbezpečnostní společnosti Wavestone, uvedl, že hackerská skupina Shahid Kaveh působí nejméně od roku 2020. V minulosti byla spojována s kybernetickými útoky, které se zaměřovaly především na systémy zásobování a distribuce vody ve Spojených státech.
„Je známo, že za podobnými útoky stojí především dvě země: Írán a Rusko. Vzhledem k tomu, že nedávné incidenty ve francouzských supermarketech a krevní bance souvisely s mrazicími zařízeními, lze důvodně předpokládat, že oba případy mají přímou spojitost s Íránem,“ uvedl Billois.
Zároveň varoval, že dosavadní útoky mohou být pouze začátkem širšího problému. „V současnosti se útočníci zaměřují na zařízení, do kterých je poměrně snadné proniknout. Protože však jde o skupinu podporovanou státem, která má k dispozici potřebné prostředky, dostatek času i odhodlání, měli bychom počítat s možností, že se v budoucnu zaměří také na další systémy, například vodovodní nebo elektrické sítě.“
Při útoku z minulého měsíce hackeři na dálku změnili teplotní nastavení tisíců mrazáků, chladniček a chladicích vitrín. Podle dostupných informací bylo zasaženo až 700 supermarketů a dalších obchodů po celé Francii. V některých případech se teplota v zařízeních, která byla původně nastavena až na minus 27 °C, zvýšila na více než 50 °C.
V důsledku incidentu musely obchodní řetězce vyhodit tisíce tun potravin, které se kvůli vysokým teplotám staly nepoužitelnými. V některých prodejnách navíc prudké zvýšení teploty způsobilo požáry. Ty následně aktivovaly automatické protipožární sprinklery, jejichž voda poškodila vybavení a další části obchodů.
Minulý týden se hackeři zaměřili také na řídicí systémy chladírenských skladů, v nichž jsou uchovávány krevní přípravky. Francouzská transfuzní služba (EFS) oznámila, že útočníci změnili nastavení teplotních limitů a odmrazovacích funkcí na „velmi vysoké hodnoty“.
Bezpečnostní poplašné systémy však na neobvyklé změny včas upozornily technický personál. Pracovníkům se podařilo chladicí zařízení odpojit ještě předtím, než došlo ke znehodnocení uskladněných krevních zásob. Zatím není jasné, zda tento incident přímo souvisí s útoky na supermarkety.
Hned následující den oznámili problémy s chladicími systémy také obchodníci v dalších jedenácti evropských zemích. Mezi postiženými státy byly Spojené království, Belgie, Estonsko, Irsko, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko.
Další kybernetický útok zasáhl také regionální pobočku francouzské banky Crédit Mutuel. Ta v pátek oznámila, že v důsledku incidentu přišla o více než 100 milionů eur. Podle vyjádření banky se však podařilo část odcizených finančních prostředků získat zpět.
Evropská komise se k obviněním, která vznesl francouzský ministr zahraničí, bezprostředně nevyjádřila. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová však uvedla, že otázka bude pravděpodobně předmětem jednání na nadcházejícím zasedání Rady EU pro zahraniční věci, které se má konat následující pondělí.
„Příští pondělí zasedá Rada pro zahraniční věci, takže budeme mít příležitost tuto záležitost projednat. Kybernetické incidenty, k nimž dochází v Evropě, si v případě, že bude potvrzeno jejich spojení s Íránem, vyžádají také důraznou reakci z naší strany,“ prohlásila Kallasová.
Evropská unie letos učinila významný krok, když zařadila íránský Sbor islámských revolučních gard (IRGC) na seznam teroristických organizací. Tím skončily dlouholeté spory mezi členskými státy ohledně toho, zda k takovému opatření přistoupit.
K rozhodnutí EU přispěla také změna postoje Francie, která se dříve proti tomuto kroku dlouhodobě stavěla. Paříž měla obavy, že označení Revolučních gard za teroristickou organizaci by mohlo poškodit diplomatické vztahy s Teheránem a ohrozit zájmy francouzských občanů pobývajících v Íránu.