Úmrtí 266. papeže katolické církve zahájí období celosvětového zármutku a svolání vatikánské konkláve, během níž kardinálové vyberou nového papeže.
Ve věku 88 let zesnul papež František – vůdce, kterého si váží miliony katolíků po celém světě a jehož obliba sahala daleko za hranice církve.
Vatikánský camerlengo, kardinál Kevin Ferrell, uvedl: „Dnes ráno v 7:35 se římský biskup František navrátil do Otcova domu. Celý svůj život zasvětil službě Bohu a jeho církvi.“
Oficiální oznámení o papežově úmrtí se očekává v pondělí večer, kdy bude jeho tělo uloženo do rakve. V té době by měla být zveřejněna i příčina smrti.
Ve středu ráno bude Františkovo tělo převezeno do baziliky svatého Petra, aby mu veřejnost mohla vzdát poslední poctu.
Kardinálové se v úterý ráno sejdou, aby stanovili datum pohřbu papeže, který podle tradice musí proběhnout mezi čtvrtým a šestým dnem po jeho úmrtí. Po pohřbu bude následovat devítidenní období oficiálního smutku.
Papež František, který trpěl chronickým onemocněním plic a v mládí mu byla odstraněna část jedné plíce, byl 14. února hospitalizován v římské nemocnici Gemelli kvůli vážným dýchacím potížím, které přerostly v oboustranný zápal plic. V nemocnici strávil 38 dní – nejdelší dobu od začátku svého pontifikátu před 12 lety.
Z nemocnice byl propuštěn 23. března a naposledy se veřejně ukázal o Velikonoční neděli, kdy krátce oslovil věřící shromážděné na Svatopetrském náměstí. Král Karel vyjádřil smutek nad jeho odchodem a uvedl, že si Františka bude pamatovat pro jeho lidskost a oddanost. Také bývalí prezidenti USA vyjádřili soustrast – Donald Trump napsal na sociálních sítích: „Odpočívej v pokoji, papeži Františku. Bůh ti žehnej,“ zatímco Joe Biden ho označil za jednoho z nejvýznamnějších vůdců své doby. Barack Obama ocenil Františka jako výjimečného lídra, který inspiroval ostatní k lepším činům.
Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že měla tu čest znát papeže osobně a vážit si jeho přátelství, rad i duchovního vedení, které ji nikdy nezklamalo – ani v těžkých chvílích.
František, proslulý svou skromností, v loňském roce zjednodušil papežské pohřební obřady. Dříve také uvedl, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore v římské čtvrti Esquilino – místě, kam se často chodil modlit před svými zahraničními cestami. Tradičně jsou papežové pohřbíváni v kryptách pod bazilikou svatého Petra.
Zatímco církev i svět procházejí obdobím hlubokého zármutku, ve Vatikánu se již začínají objevovat úvahy o tom, kdo se stane 268. papežem. Kardinálové z celého světa dorazí do Říma, aby se zúčastnili konkláve – přísně tajného volebního procesu, který probíhá v Sixtinské kapli. Právo hlasovat má přibližně 138 kardinálů. Konkláve musí být svoláno do 20 dnů od papežovy smrti.
Mezi možnými nástupci, o kterých se již dříve spekulovalo, patří progresivní italský kardinál Matteo Zuppi, vatikánský státní sekretář Pietro Parolin a kardinál Luis Antonio Tagle z Filipín.
Jeho smrt pravděpodobně ještě více prohloubí již tak výrazné rozdělení uvnitř vatikánské kurie, kde konzervativní křídlo usiluje o znovuzískání vlivu, který během Františkova působení získali reformátoři.
Za 12 let svého pontifikátu byl František – historicky první jezuitský papež – silným hlasem těch nejchudších a nejzranitelnějších. Otevřeně kritizoval nadměrnou moc korporací, rostoucí sociální nerovnosti i přepych a výsady uvnitř samotného Vatikánu. Církevní představitele vybízel k pokoře a službě, což mu přineslo jak podporu, tak silný odpor.
Jeho reformní úsilí narazilo na tuhý odpor části kardinálů a vysokých úředníků, kteří se opakovaně snažili jeho změny zablokovat. Přesto si František získal srdce milionů věřících díky své lidskosti, soucitu a srozumitelnému poselství.
Jorge Mario Bergoglio, narozený v roce 1936 v Buenos Aires, byl zvolen papežem v březnu 2013. Hned zpočátku vyslal jasný signál o svém skromném přístupu – místo luxusního vozidla odjel po volbě autobusem, uhradil si účet v hotelu a místo papežských apartmánů si zvolil obyčejné ubytování ve vatikánském penzionu. V úvodním projevu veřejně vyjádřil touhu po „chudé církvi pro chudé“.
František ostře kritizoval neregulovaný kapitalismus, který označil za „hnůj ďábla“, a v roce 2015 vydal významný dokument o životním prostředí, v němž apeloval na bohaté země, aby splatily svůj „sociální dluh“ vůči chudým. Klimatickou krizi považoval za jednu z nejzásadnějších výzev pro celé lidstvo.
Opakovaně vyzýval k lidskosti vůči uprchlíkům a připomínal, že by neměli být považováni za „pěšce na šachovnici lidskosti“. Po návštěvě ostrova Lesbos nabídl azyl dvanácti syrským uprchlíkům. Ve svých projevech nezapomínal ani na vězně či oběti moderního otroctví a obchodování s lidmi.
I během své poslední hospitalizace zůstával aktivní – každý večer telefonoval do kostela Svaté rodiny v Gaze, a to pravidelně od 9. října 2023.
Jednou z největších výzev, kterým František čelil během svého pontifikátu, byla rozsáhlá krize sexuálního zneužívání uvnitř katolické církve a snahy některých jejích představitelů tyto činy zametat pod koberec. V prvních letech jeho vedení čelil kritice od obětí i veřejnosti, že si plně neuvědomuje závažnost situace a že nejedná dostatečně rázně a systematicky.
Zlom nastal v roce 2019, kdy svolal biskupy z celého světa do Říma k mimořádnému setkání věnovanému právě této problematice. Výsledkem byl nový předpis, který nařizoval kněžím a řeholníkům povinně hlásit případy zneužívání i pokusy o jejich utajení. Tento krok rovněž zajišťoval ochranu osobám, které na problémy upozorní. Šlo o dosud nejvýraznější snahu Vatikánu převzít odpovědnost za tyto skandály – mnohem důslednější, než jaké učinili Františkovi předchůdci.
Během svého působení musel František také reagovat na narůstající počet teroristických útoků a pronásledování náboženských komunit. Opakovaně zdůrazňoval, že skutečná víra nemá s násilím nic společného a že je mylné spojovat terorismus s islámem. Po útoku ve Francii, při kterém byl zavražděn katolický kněz, prohlásil: „Není správné ztotožňovat islám s násilím… V každém náboženství se najde malá skupina fundamentalistů – i u nás, katolíků.“
František proslul i svým lidským a soucitným přístupem k otázkám sexuality a rodiny. Když byl dotázán na homosexuální kněze, odpověděl slovy: „Kdo jsem já, abych soudil?“ I přesto však zůstával věrný tradičním katolickým postojům k manželství, antikoncepci a potratům. Ačkoliv jej často považovali za „levicového“ papeže, jeho postoje nešlo jednoduše zařadit do konzervativních nebo liberálních škatulek.
Na svých zahraničních cestách byl často vítán s obrovským nadšením – jako globální celebrita. Davy čítající statisíce až miliony lidí čekaly hodiny, jen aby zahlédly skromného muže v bílém hávu v otevřeném papamobilu. Jeho charisma bylo obzvlášť silné mezi mladými, kterým často připomínal, aby hledali opravdové hodnoty a nepropadali povrchnímu materialismu. „Štěstí… to není aplikace, kterou si stáhnete do telefonu,“ řekl v dubnu 2016 mladým katolíkům.
V následujících dnech a týdnech bude na kardinálech, aby rozhodli, zda Františkův důraz na skromnost, soucit a péči o chudé zůstane pevně zakořeněný v budoucnosti katolické církve, nebo zda bude jeho reformační odkaz oslaben.