Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že alianci čeká ještě mnoho úkolů, poté co dánští zákonodárci upozornili na obavy, že Grónsko je při jednáních s americkým prezidentem opomíjeno.
Donald Trump oznámil, že byl vytvořen „základ budoucí dohody“, která by po týdnech vyostřených prohlášení měla řešit otázku Grónska. K tomuto kroku došlo v době, kdy se finanční trhy začaly stabilizovat a evropští představitelé pozitivně reagovali na odložení plánovaných cel.
Pouhé hodiny poté, co Trump na Světovém ekonomickém fóru zopakoval svůj zájem o Grónsko „včetně práv, nároku a vlastnictví“, a zároveň ustoupil od nejtvrdších hrozeb včetně možné vojenské intervence, zveřejnil na sociálních sítích informaci o „rámci budoucí dohody o Grónsku“. Současně stáhl hrozbu zavedení cel vůči osmi evropským státům. Krátce po uzavření newyorské burzy pak v rozhovoru pro stanici CNBC označil tento krok za „koncept dohody“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen situaci komentoval slovy, že „den skončil lépe, než jak začal“. Dodal, že nyní je na místě vést dialog o tom, jak reagovat na bezpečnostní obavy Spojených států v Arktidě, aniž by byly překročeny zásadní hranice Dánského království.
Rozhodnutí amerického prezidenta přivítala také italská premiérka Giorgia Meloniová. Generální tajemník NATO Mark Rutte, který s Trumpem vyjednával středeční dohodu, však zároveň upozornil, že celý proces zdaleka není u konce a že alianci čeká ještě značné množství práce.
Na dotaz televize Fox News, zda by Grónsko podle zamýšlené dohody zůstalo součástí Dánského království, Mark Rutte odpověděl, že se tato otázka během jednání vůbec neotevřela, a k obsahu dohody sdělil jen minimum informací. Mluvčí NATO následně upřesnil, že Rutte při rozhovorech s Donaldem Trumpem nepředložil žádný návrh týkající se kompromisu ohledně grónské suverenity.
Ani samotný Trump nepřinesl více konkrétních detailů, pouze uvedl, že pokračují rozhovory o americkém protiraketovém systému, jehož část by měla být umístěna právě na území Grónska.
V Dánsku však zazněla ostrá kritika ze strany některých poslanců. Například Sascha Faxe vyjádřila rozhořčení nad tím, že Grónsko nebylo přizváno ke středečním jednáním. Pro Sky News uvedla, že nešlo o skutečné vyjednávání, ale pouze o rozhovor dvou lidí, přičemž zdůraznila, že bez účasti Grónska nemůže žádná dohoda vzniknout.
Podle informací médií by případné kompromisní řešení mohlo Spojeným státům přiznat suverenitu nad omezenými částmi Grónska, kde se nacházejí vojenské objekty. Anonymní zdroje citované deníkem Telegraph přirovnaly tento model k britským vojenským základnám na Kypru, které jsou považovány za britské území.
Spojené státy již nyní disponují širokým přístupem k tomuto regionu a na základě několika dlouhodobých dohod mohou tento vliv dále rozšiřovat, včetně výstavby základen a provádění vojenských operací.
Telegraph zároveň upozornil, že navrhovaný rámec by mohl USA umožnit těžbu vzácných nerostů bez nutnosti získat souhlas Dánska.
Zůstává nejasné, zda se Dánsko k dohodě formálně připojilo. Ve středu večer však grónská poslankyně dánského parlamentu Aaja Chemnitz Larsen prohlásila, že představa, že by NATO mělo rozhodovat o suverenitě území nebo o jeho přírodních zdrojích, je naprosto nepřijatelná.
Po několika dnech rostoucího napětí, které odhalilo nejvážnější krizi v transatlantických vztazích za poslední roky – a po nichž kanadský premiér Mark Carney pronesl ostrý projev na obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech – zůstávají důvody Trumpova náhlého zmírnění postoje nejasné.
Švédská ministryně zahraničí Maria Stenergardová uvedla, že koordinovaný postup evropských spojenců „přinesl výsledky“, a znovu zdůraznila, že Evropa se nenechá vystavovat nátlaku.
Nizozemský premiér Dick Schoof označil Trumpovo stažení hrozby cel vůči evropským partnerům za krok směrem k uklidnění situace. Prezident USA přitom dříve hrozil zavedením desetiprocentních cel od 1. února vůči Dánsku, Norsku, Švédsku, Francii, Německu, Spojenému království, Nizozemsku a Finsku kvůli jejich odporu k americkému převzetí Grónska.
Další komentátoři upozornili na prudké výkyvy na finančních trzích poté, co Trumpovy tvrdé výroky o Grónsku v úterý vyvolaly výrazný propad amerických akcií. Ve středu se však globální trhy zotavily poté, co prezident oznámil existenci rámcové dohody a upustil od celních hrozeb.
„Trhy reagovaly pozitivně ve chvíli, kdy zaznělo, že se nebude používat síla,“ uvedl Mark Hackett, hlavní investiční stratég společnosti Nationwide v Bostonu. Finanční analytik Matthew Smart dodal, že nejistota byla jednoduše započítána do cen.
Někteří pozorovatelé připomněli, že Trump má za sebou řadu případů, kdy nejprve eskaloval rétoriku, ale následně ustoupil ve chvíli, kdy se finanční trhy dostaly pod tlak. Po loňském jarním propadu burz dokonce Financial Times pro tento jev použil označení „Taco“ – zkratku pro tvrzení, že Trump se v podobných situacích nakonec stáhne.
Server Semafor napsal, že Trump byl v posledních dnech vývojem na trzích zjevně znepokojen a že jeho konfrontační přístup vůči evropským spojencům s sebou nese značná rizika. Upozornil například na to, že země jako Spojené království, Belgie či Francie drží biliony dolarů v amerických aktivech, včetně státních dluhopisů, a jejich případný výprodej by mohl výrazně zvýšit úrokové sazby.
V samotném Grónsku však Trumpovo oznámení vyvolalo spíše nedůvěru. Jeden z obyvatel metropole Nuuk řekl agentuře AFP, že prezident „nemluví pravdu“. Podobně se vyjádřila i pečovatelka jménem Anaka, která AFP sdělila, že Grónsko patří především jeho obyvatelům.