Výrobci ve Spojeném království neustále hledají nové nápady, jak oslovit milovníky nemléčných nápojů.
Na venkově v Northamptonshiru se nachází rozsáhlý a na první pohled tajemně působící komplex s bílými kombinézami oděnými pracovníky a spletitým systémem potrubí, který by mohl evokovat scénu z bondovky – nebýt toho, že celým areálem voní po kaši.
Místo temných plánů tu Navara Oat Milling naplno těží z rostoucí poptávky Britů po rostlinných alternativách mléka. Z jejich mlýna odjíždějí kamiony naložené až 30 tunami ovesné mouky směrem do továrny Alpro v Ketteringu, která ročně vyrobí přes 200 milionů litrů rostlinných nápojů.
Francouzská firma Danone, majitel značky Alpro, se nově rozhodla nahradit dovážený ovesný sirup domácím ovesem – krok, který zapadá do širší vlny inovací v rostlinném potravinářství po období prudkého růstu a následného útlumu. V době krize životních nákladů se zájem spotřebitelů o dražší alternativy masa a mléka snížil, což vedlo k omezování nabídky i krachu některých značek. Například známá značka Meatless Farm musela skončit, než byla znovu oživena.
Rostlinné nápoje – především ovesné – ale znovu získávají popularitu, zejména díky své oblibě v kávové kultuře. Dnes se v jedné ze čtyř káv prodaných v řetězcích používá rostlinné mléko, nejčastěji právě ovesné. Podle společnosti Kantar prodeje ovesného mléka v roce do února 2025 vzrostly o 7,2 %, zatímco celkově rostlinné nápoje narostly o 2,1 %. Přesto je konzumuje jen asi 35 % britských domácností.
Výrobci nyní hledají nové způsoby, jak zaujmout zákazníky. Například značka Plenish se profiluje jako „jediný čistý m*lk bez olejů a přísad“ a značka Oato zavedla „čerstvé“ ovesné mléko. Alpro a Oatly zase přišly s menším, cenově dostupnějším 500ml balením.
Alpro vsadilo na britský oves, který Navara zpracovává z plodin vypěstovaných do 80 mil od závodu, což je výhoda oproti konkurenci, jež často vyrábí v zahraničí. Naproti tomu švédská Oatly pozastavila plány na novou továrnu v Peterborough. Alpro teď tuto domácí sázku promuje i na obalech svých výrobků.
V minulosti plné chladicí regály supermarketů praskaly ve švech různými rostlinnými mléky – od sóji a mandlí až po brambory a hrášek. Nakonec se ale prosadil oves. Jeho roční tržby se vyšplhaly na 275 milionů liber, což je nárůst z 155 milionů za pět let, a tvoří dnes 40 % trhu podle objemu – denně se prodá půl milionu litrů.
Analytici tento úspěch připisují nejen chuti, ale i tomu, že spotřebitelé považují oves za známou a zdravou surovinu.
Navzdory tomu, že mlýn Navara stál více než 50 milionů liber, jeho šéf James Skidmore říká, že samotný princip zpracování ovsa zůstal po generace téměř stejný. „Výroba ovesné mouky nebo vloček je v podstatě pořád ta samá,“ říká. Rozdíl dnes tvoří moderní technologie a automatizace, které umožňují precizně řízenou kvalitu výstupu.
Aby mohla Alpro přejít na nový recept, investovala Danone do továrny v Ketteringu další miliony a vybavila ji potřebnou technologií na výrobu ovesné „šťávy“ – nové základní složky svých nápojů.
Po výzkumu, který ukázal, že polovina spotřebitelů rostlinných nápojů se rozhoduje hlavně na základě zdravotních důvodů, Alpro propaguje svou novou recepturu jako nízkotučnou, s vysokým obsahem vlákniny a obohacenou o vitamíny a minerály. Tom Kerr, vedoucí oddělení správy kategorií ve společnosti Danone, která vlastní Alpro, ale zdůrazňuje, že zákazníkům také vyhovuje chuť. „Mnozí lidé dávají přednost ovesné verzi bílé před mléčnou,“ říká Kerr.
Úspěch rostlinných nápojů podle KERRA spočívá v jasné a konzistentní komunikaci o jejich zdravotních přínosech, což je poučení z problému alternativ masa. „Rostlinné produkty byly tak přetížené různými informacemi, že spotřebitelé měli problém pochopit jejich skutečné výhody. My se soustředíme na zjednodušení a přesnost těchto informací,“ dodává Kerr.
I když značky jako Oatly bojovaly za nižší klimatický dopad ovsa oproti kravskému mléku, spotřebitelé často používají oba produkty vedle sebe. Podle výzkumu používá 9 z 10 lidí rostlinné mléko společně s tradičním kravským mlékem, což znamená, že dražší rostlinné alternativy byly během krize životních nákladů náchylné k poklesu, protože lidé se zdráhali platit za oba produkty.
Jedním z řešení byly menší balení, která nabídla cenově dostupnější možnosti pro domácnosti s jedním uživatelem. „Cílem bylo vytvořit produkty za nižší ceny, které by si mohli dovolit i lidé s menšími domácnostmi,“ vysvětluje Kerr.
Podle Kiti Soininen z Mintelu bude rostlinné mléko nadále růst díky mladé zákaznické základně. Výzkum ukazuje, že pouze 14 % lidí starších 45 let konzumuje rostlinné mléko, zatímco u mladších 45 let je tento podíl téměř dvakrát vyšší. „Není důvod si myslet, že mladší generace přestanou používat tuto možnost. Mnoho dětí vyrůstá s ovesným a ořechovým mlékem,“ říká Soininen.
Cena však stále zůstává limitujícím faktorem, protože rostlinné mléko je obvykle dražší než kravské. Nicméně Thijs Geijer, ekonom ING Research, upozorňuje, že není fér srovnávat levné kravské mléko s prémiovými značkami rostlinných nápojů. „Trh s kravským mlékem je ve Velké Británii desetkrát větší než trh s rostlinným mlékem,“ říká Geijer. „Značky mohou účtovat prémii, což jim umožňuje investovat do inovací a marketingu.“
Zajímavé je, že zatímco alternativy mléčných produktů jsou často spojovány s bojem proti klimatické krizi, pro spotřebitele není ekologický dopad hlavním důvodem, proč si rostlinné mléko kupují. V průzkumu společnosti Mintel se ukázalo, že hlavními důvody jsou „zdravější volba“, vhodnost pro alergiky a lepší chuť.
Soininen dodává, že ekologický dopad potravin a nápojů hraje malou roli při výběru pro spotřebitele. „To, jak to chutná a jaká je cena, jsou faktory, které pro ně znamenají nejvíce,“ uzavírá.