Šéf OSN Antonio Guterres říká, že nová významná zpráva o změně klimatu je „průvodcem přežití pro lidstvo“. Čistá energie a technologie mohou být využity, aby se zabránilo rostoucí klimatické katastrofě, uvádí zpráva.
Ale na schůzce ve Švýcarsku, kde se dohodli na svých zjištěních, klimatologové varovali, že klíčový globální teplotní cíl bude pravděpodobně nesplněn. Jejich zpráva ukazuje, jak rychlé škrty ve fosilních palivech mohou odvrátit nejhorší dopady změny klimatu.
V reakci na zjištění generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že všechny země by měly předložit své plány na čistou nulu do desíti let. Tyto cíle mají rychle snížit emise skleníkových plynů, které oteplují atmosféru naší planety.
„Existuje rychle se uzavírající okno příležitostí k zajištění životaschopné a udržitelné budoucnosti pro všechny,“ uvádí zpráva.
Vlády se již dříve dohodly, že budou jednat, aby zabránily nárůstu globální teploty nad 1,5 °C. Svět se však již oteplil o 1,1 °C a nyní odborníci tvrdí, že v roce 2030 pravděpodobně překročí 1,5 °C.
Britská vláda odpověděla, že zpráva jasně ukazuje, že země musí „pracovat na mnohem ambicióznějších klimatických závazcích“ před klimatickým summitem OSN COP28 v listopadu.
„Spojené království je světovým lídrem v úsilí o dosažení čisté nuly, ale musíme jít dál a rychleji,“ řekl mluvčí. Malé ostrovy v Tichomoří jsou některé ze zemí, u nichž se očekává, že budou změnou klimatu zasaženy nejvíce.
V reakci na zprávu předseda Aliance malých ostrovních států Fatumanava-o-Upolu III Dr. Pa’olelei Luteru řekl: „Zatímco naši lidé jsou vysídlováni ze svých domovů a klimatické závazky zůstávají nesplněny, průmysl fosilních paliv se těší miliardovým ziskům. Pro tuto pokračující nečinnost nelze omluvit.“
Na zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu – vědeckého orgánu, který radí OSN ohledně rostoucích teplot – se shodují všechny zúčastněné vlády.
Jejich nová studie si klade za cíl shrnout do jednoho útlého svazku několik významných zjištění o příčinách, dopadech a řešeních změny klimatu, která byla zveřejněna od roku 2018.
Nastiňuje významné dopady, které má změna klimatu na svět, a vysvětluje, že se budou zhoršovat. Očekává se, že do roku 2100 dojde k extrémním pobřežním záplavám, ke kterým docházelo jednou za století, nejméně jednou ročně na polovině světových míst přílivových a odlivových měřidel – míst, kde se pořizují záznamy hladiny moří.