Šéf OSN tvrdí, že máme prostředky k zastavení katastrofálního globálního oteplování, ale k překonání světové závislosti na fosilních palivech je zapotřebí politické odvahy.
Podle šéfa OSN pro životní prostředí je nyní „skutečný čas krizí,“ protože drastické snížení emisí uhlíku, které je nezbytné pro ukončení klimatické krize, je nevyhnutelné.
Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (Unep) zdůrazňuje, že je nutná bezprecedentní celosvětová mobilizace obnovitelných zdrojů energie, ochrana lesů a další opatření, aby se svět odvrátil od katastrofického scénáře nárůstu teploty o 3,1 °C. I s nárůstem teploty o méně než 1,5 °C, kterého jsme dosáhli, už extrémní vlny veder, bouře, sucha a záplavy devastují komunity.
Zpráva rovněž uvádí, že současné závazky zemí ke snížení emisí do roku 2030 nejsou dostatečné. I kdyby byly splněny, teplota by se zvýšila o stále nebezpečných 2,6 až 2,8 °C. Není čas na další prázdné sliby, varuje zpráva a vyzývá státy k rozhodnému jednání na nadcházejícím summitu Cop29.
Udržet globální oteplení na 1,5 °C je technicky možné, tvrdí zpráva, ale vyžaduje, aby emise klesaly o 7,5 % ročně až do roku 2035. To by znamenalo snižovat emise každoročně v rozsahu odpovídajícím emisím celé Evropské unie po dobu deseti let. Odkládání akce jen zvyšuje nutnost razantnějších opatření v budoucnosti.
Unep zdůrazňuje, že země by se měly zavázat ke snížení globálních emisí skleníkových plynů o 42 % do roku 2030 a 57 % do roku 2035 prostřednictvím svých závazků v rámci OSN, které jsou splatné v únoru. Pokud tyto závazky nebudou splněny a nedojde k okamžitému jednání, cíl udržet oteplení pod 1,5 °C bude ztracen. Šéfka Unep, Inger Andersen, však varuje, že není třeba se soustředit pouze na dosažení konkrétního cíle, protože každý zlomek stupně snížení oteplení může zachránit životy a zmírnit škody. „Nejde jen o dosažení magického čísla, ale o snížení oteplení co nejvíce,“ zdůraznila.
Andersen uvedla, že technologie a finanční prostředky na snížení emisí jsou k dispozici, ale je třeba „politické odvahy“, zejména ze strany G20, které jsou odpovědné za 77 % celosvětových emisí.
Na summitu v Paříži v roce 2015 země přijaly silné závazky v oblasti klimatu. „Teď je čas je splnit – skutečně nastal čas klimatické krize. Potřebujeme globální mobilizaci v rozsahu a rychlosti, jakou jsme dosud neviděli, jinak cíl 1,5 °C nebude dosažitelný,“ varovala Andersen. Minulé zprávy Unep upozorňovaly na uzavírání časového okna pro akci, a nyní je situace kritická.
Andersen poukazuje na to, že technologie pro řešení této krize již existují, stejně jako ekonomické a pracovní příležitosti. „Chce to jen politickou odvahu a silné vedení,“ uvedla.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že si „zahráváme s ohněm“, a že už není prostor pro odkládání. Uvedl, že změny klimatu zesilují ničivé hurikány, přinášejí biblické záplavy a proměňují města v horké pece.
„Vlády musí najít způsob, jak nás odstavit od závislosti na fosilních palivech – rychle a spravedlivě,“ řekl Guterres. Doplnil, že poplatky za fosilní paliva by mohly pomoci financovat klimatická opatření.
Zpráva Unep zjistila, že rychlejší zavádění solární a větrné energie by mohlo pokrýt 27 % potřebného snížení emisí. Zastavení odlesňování by mohlo přinést dalších 20 %. Zbytek by mohl pocházet z energetické účinnosti, elektrifikace a snížení emisí metanu z těžby fosilních paliv, což Andersen označila za „relativně snadné“.
Investice potřebná pro dosažení nulových emisí se podle zprávy pohybuje mezi 1–2 biliony dolarů ročně, což představuje asi 1 % globální ekonomiky. Rozvojové země však budou potřebovat finanční podporu od bohatších států, což je klíčové téma summitu Cop29.
I přes složitou globální politickou situaci, včetně konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině, Andersen věří, že otázka životního prostředí může být místem, kde se svět dokáže spojit.
Změny v zelené politice byly podle ní zaznamenány v USA, Číně, Německu, Indii a Brazílii, ale je potřeba výrazně zvýšit tempo a rozsah opatření. „Čím dříve přejdeme na nízkouhlíkovou a udržitelnou budoucnost, tím rychleji dosáhneme pokroku, který nám ušetří životy, peníze a ochrání planetu,“ řekla Andersen.
Harjeet Singh z Iniciativy smlouvy o nešíření fosilních paliv varoval, že světoví lídři stále chrání zájmy průmyslu fosilních paliv, zatímco lidé trpí. Na summitu Cop29 musí podle něj bohaté státy konečně přijmout svou odpovědnost.