Podle zpráv odchází movití jedinci kvůli změnám v daňové politice, což může znamenat zpochybnění postavení Rachel Reevesové, avšak získat přesná čísla je náročné.
Na Chester Square, prestižní londýnské adrese, kde dříve bydlela Margaret Thatcherová, se štukové řadové domy za několik milionů liber prodávají jen velmi obtížně.
V oblasti Belgravia je podle realitního makléře k dispozici více než 20 luxusních nemovitostí. Nedaleko na Montpelier Square v Knightsbridge, jen pár minut pěšky od Harrods, je v nabídce devět domů.
Zdá se, že ani výrazné slevy nezvyšují prodeje – některé domy zůstávají neprodané i měsíce či roky, a to i přes opakované snižování cen. Jeden šestipokojový řadový dům na Chester Square je na trhu od roku 2022 a jeho cena byla snížena o 4 miliony liber, tedy skoro o čtvrtinu původní ceny 17,5 milionu liber.
Jeden z hlavních důvodů nadbytku luxusních nemovitostí, o kterém se v posledních měsících často diskutuje v zasedacích místnostech finančního centra City a kancelářích poradců v Mayfairu, je to, že světoví superbohatí začínají ztrácet zájem o život ve Spojeném království. Toto odliv souvisí s daňovými změnami zavedenými labouristy. Po přerušení přílivu bohatých Rusů kvůli invazi Vladimira Putina na Ukrajinu v roce 2022 někteří tvrdí, že nová daňová politika týkající se majetku mimo Spojené království přiměla globální elitu hledat nové domovy ve městech jako Milán, Singapur, Ženeva či Dubaj.
Hlavním problémem je zrušení dlouholetého systému, který umožňoval bohatým zahraničním rezidentům vyhnout se dani z příjmů z jejich majetku mimo Británii a také se vyhnout dědické dani z jejich světových aktiv. Existují obavy, že ministryně financí Rachel Reevesová uvažuje o zmírnění dopadů těchto změn, zejména co se týká dědické daně. To vše se děje uprostřed spekulací o možném dalším zvýšení daní v nadcházejícím podzimním rozpočtu, protože labouristé změnili svůj návrh zákona o sociálním zabezpečení a ve státním rozpočtu vznikla mezera ve výši pěti miliard liber. Daně z majetku získávají mezi levicovými skupinami a aktivisty stále větší podporu.
Plán na nahrazení starého systému nerezidentských daní, který pochází z dob britské koloniální éry a byl zaveden už za krále Jiřího III. v roce 1799, představil za poslední konzervativní vlády Jeremy Hunt. Tento systém umožňoval lidem narozeným v koloniích žít ve Velké Británii bez placení daní z příjmů z majetku v zahraničí, pokud peníze zůstávaly mimo Spojené království.
Labouristé po loňských volbách šli ještě dál a začali zahraniční majetek zahrnovat do britské dědické daně, která činí 40 %. Přestože existují některé výjimky a úlevy, patří tato daň mezi nejvyšší na světě. Podle nových pravidel podléhají zahraniční příjmy osob bez trvalého pobytu v Británii zdanění po čtyřech letech místo původních patnácti. Dále jejich globální majetek podléhá dědické dani po deseti letech pobytu.
Právě tento aspekt dědické daně je pro mnoho bohatých nerezidentů nejcitlivější. Podle daňových odborníků a šéfů firem to byl hlavní důvod, proč se někteří starší a velmi bohatí lidé rozhodli z Británie odstěhovat.
Mezi známé odcházející patří například Shravin Bharti Mittal, dědic jedné z nejbohatších indických rodin, egyptský investor Nassef Sawiris či Richard Gnodde, vysoký manažer banky Goldman Sachs.
Jedna indická osoba bez trvalého pobytu, která žije v Británii posledních pět let, přiznala, že kvůli těmto daňovým změnám uvažuje o přestěhování rodiny do Švýcarska. „Milujeme Anglii a cítíme se tu jako doma,“ řekla. „Chceme platit férové daně, ale dědická daň je problém. Není to jen náš majetek, ale i majetek mé rodiny, který by nyní Spojené království danilo, a to se zdá nespravedlivé, protože ty peníze nebyly vydělány tady. Současný přístup spíš zmenšuje koláč než aby ho rozšiřoval a přinášel více investic a pracovních míst.“
Sean Cockburn z poradenské firmy Forvis Mazars říká, že ačkoliv mnoho nerezidentů s těmito změnami nesouhlasí, většina z nich v Británii zůstává. „Emocionálním spouštěčem pro odchod byla dědická daň. Někteří odešli, někteří o tom přemýšlejí, ale hodně zůstává a nové podmínky přijali. Média věnují pozornost bohatým odcházejícím, ale já osobně jsem neměl mnoho klientů, kteří by odešli úplně.“
Rachel Reevesová nyní zvažuje změny, které by zrušily výběr dědické daně z globálního majetku lidí bez trvalého bydliště ve Spojeném království. Mezitím Nigel Farage slíbil, že jeho strana Reform UK by chtěla přilákat zpět bohaté cizince tím, že jim nabídne úplné osvobození od daní z jejich zahraničního majetku výměnou za jednorázový poplatek 250 000 liber, který by se platil jednou za deset let.