Vědci považují tento moment za klíčový milník rozvoje čisté energie v době politické nestability.
Podle nové zprávy v loňském roce výroba elektřiny z větru a slunce v Evropské unii poprvé předčila fosilní paliva, což odborníci označují za důležitý milník pro rozvoj čisté energetiky.
Roční analýza uvádí, že větrné elektrárny a solární panely dodaly v roce 2025 celkem 30 % elektřiny vyrobené v EU, zatímco zdroje spalující uhlí, ropu a plyn se podílely 29 %.
Hlavní autorka zprávy a analytička think-tanku Ember Beatrice Petrovichová uvedla, že jde o zásadní zlom s významnými strategickými dopady, zejména v době, kdy si Evropská unie stále naléhavěji uvědomuje svou závislost na dovozu energie.
Podle ní tento vývoj přesahuje samotnou energetiku. Rizika spojená se spoléháním na fosilní paliva se podle ní v současné geopoliticky nestabilní situaci ukazují stále zřetelněji.
Evropa se zároveň potýká s rostoucím napětím ve vztazích se Spojenými státy, které jsou jejím klíčovým dodavatelem zkapalněného zemního plynu, mimo jiné kvůli snahám Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem. Na summitu v Davosu americký ministr obchodu Howard Lutnick kritizoval evropský přechod k větru a slunci s tím, že nedostatek domácí výroby baterií může kontinent učinit závislým na Číně.
Zdůraznil, že závislost by měla směřovat především k nejbližším spojencům, čímž obhajoval politiku „Amerika na prvním místě“, která inspirovala i další státy. Analytici však upozorňují, že klíčovou roli v evropském energetickém posunu sehrál prudký rozmach solární energie, jež dosáhla rekordního podílu 13 % na výrobě elektřiny v EU. V pěti zemích, včetně relativně málo slunečného Nizozemska, přesáhl její podíl dokonce 20 %.
Výroba elektřiny z větru byla podle zprávy mírně nižší než v předchozím roce, přesto si udržela pozici druhého největšího zdroje s podílem 17 %. Produkce z plynu vzrostla o osm procent, především kvůli nižší výrobě vodní energie ovlivněné počasím, avšak zůstala výrazně pod maximem z roku 2019. Uhlí se propadlo na historické minimum a dnes tvoří méně než desetinu výroby elektřiny v EU, přičemž jeho největší podíl připadá na Německo a Polsko.
Podle analytika Petrase Katinese z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, který se na studii nepodílel, se solární a větrná energie postupně stávají hlavní oporou evropské energetické soustavy.
Upozornil, že samotná solární energie zaznamenala během jediného roku nárůst o více než 20 %, což podle něj dokazuje, že čisté technologie lze rozšiřovat rychleji než tradiční zdroje. Hlavní výzva už podle něj nespočívá ve výrobě elektřiny, ale v tom, jak rychle Evropa dokáže vybudovat odpovídající sítě, bateriová úložiště a flexibilní systém řízení.
Klimatologové i energetičtí modeláři se shodují, že většina elektřiny potřebné pro bezuhlíkovou ekonomiku bude pocházet právě ze slunečního záření a větru. Evropské státy však zatím postupují pomalu při modernizaci přenosových sítí, které musí zvládnout kolísavou výrobu z rozptýlených obnovitelných zdrojů.
Zpráva nicméně zaznamenala první signály změny: večerní špičky spotřeby elektřiny, které byly dosud často pokrývány drahou výrobou z plynu, začínají být částečně vyrovnávány pomocí baterií.
Analytici upozorňují, že Itálie, která disponuje zhruba pětinou provozní bateriové kapacity v EU a plánuje řadu dalších projektů, by se mohla vydat podobnou cestou jako Kalifornie. Tam bateriová úložiště běžně pokrývají až pětinu večerní poptávky a vytlačují plynové elektrárny.
Podle Petrovichové by tento trend mohl přispět ke stabilizaci cen elektřiny. Dodala, že tvůrci politik i investoři by měli přehodnotit plány na výstavbu nových plynových elektráren, aby se vyhnuli zbytečným nákladům pro daňové poplatníky a riziku nevyužitých investic.