Lídři SAE, Kataru a Ománu odsoudili útok a vyzvali k uklidnění situace, zatímco EU a OSN apelují na rychlé diplomatické řešení.
Po amerických útocích na íránská jaderná zařízení se ozvala silná vlna mezinárodních reakcí – od Blízkého východu až po Evropu a další části světa – nesoucích obavy z možné širší eskalace ozbrojeného konfliktu. Evropská unie a Organizace spojených národů vyzvaly k okamžnému návratu k diplomacii, aby se předešlo situaci, která by mohla rychle přerůst v nekontrolovatelnou válku.
Státy Perského zálivu, které v minulosti vystupovaly proti íránskému jadernému programu a často byly považovány za regionální protivníky Teheránu, projevily silné znepokojení nad náhlým americkým vojenským zásahem. Vyjádřily obavy z možných íránských odvetných kroků, které by mohly zasáhnout americké základny umístěné na jejich území.
Spojené arabské emiráty, Katar a Omán – země, které se v minulosti pokoušely zprostředkovat rozhovory mezi USA a Íránem – veřejně kritizovaly americké akce a apelovaly na snížení napětí. Katar, který hostí největší americkou vojenskou základnu v regionu, varoval, že současná krize by mohla mít vážné dopady jak pro Blízký východ, tak pro svět jako celek.
Vysocí představitelé zmíněných zemí se sešli, aby projednali potenciální důsledky. Saúdská Arábie, která je klíčovým hráčem na světovém trhu s ropou, vyhlásila stav zvýšené bezpečnostní pohotovosti a vyzvala k maximální zdrženlivosti.
Generální tajemník OSN António Guterres označil situaci za vysoce nebezpečnou a varoval před tím, že použití síly může snadno vést k nekontrolovatelné spirále chaosu. Zdůraznil, že konflikt nemá vojenské řešení a že jedinou cestou ven z krize je diplomatický dialog.
Podobně znepokojený byl i Irák, jehož vláda v prohlášení označila vojenskou eskalaci za vážnou hrozbu pro stabilitu v regionu. Pákistán odsoudil americké akce jako porušení mezinárodního práva a uznal právo Íránu na sebeobranu.
Rusko vyjádřilo ostrý nesouhlas s útoky, které podle něj představují bezohledné porušení mezinárodních norem a zásadně ohrožují globální bezpečnost.
Evropské země se mezitím snažily vrátit pozornost k diplomatickým jednáním. Ministři zahraničí EU se sešli s íránskými představiteli ve Švýcarsku, aby hledali cestu ven z krize, avšak bez konkrétního posunu. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová zopakovala, že je nezbytné zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně, ale zároveň vyzvala všechny strany ke klidu a návratu k jednání.
Francie, která se od amerických útoků distancovala, také apelovala na zdrženlivost. Prezident Emmanuel Macron vyjádřil podporu diplomatickému řešení a ocenil, že Írán zatím nepodnikl kroky, které by situaci dále zhoršily.
Další evropské státy, včetně Itálie, Německa a Spojeného království, se rovněž vyslovily pro návrat k vyjednávání a varovaly před negativními dopady pokračující konfrontace. Německý kancléř Friedrich Merz apeloval na Írán, aby neprodleně obnovil rozhovory s USA a Izraelem.
Znepokojení vyjádřily i země mimo region. Nový Zéland zdůraznil nutnost diplomatického řešení a varoval před dlouhodobými důsledky ozbrojeného konfliktu. Venezuela a Kuba označily americké útoky za agresi, která porušuje Chartu OSN. Kubánský prezident varoval, že svět se kvůli těmto činům může ocitnout v hluboké krizi.
Naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil podporu Trumpovu rozhodnutí a označil americké zásahy za historický krok v zabránění Íránu získat jaderné zbraně.
Ukrajina se přiklonila na stranu USA a Izraele a podpořila jejich snahu zabránit Teheránu ve vývoji jaderného arzenálu, označujíc operaci za důležitý signál mezinárodnímu společenství.
Přesto zůstává otázkou, jak bude Írán reagovat. I když někteří varují před možnými odvetnými útoky, íránské spojenecké milice v regionu nemusí být schopné podniknout koordinovanou reakci. Situace tak zůstává krajně napjatá a nejistá.