Dohoda by Američanům umožnila provádět vojenské operace na dánském území i z něj, čímž by získali kontrolu nad dánskou civilní populací.
Když Kodaň v prosinci 2023 podepsala novou obrannou smlouvu, která USA poskytla „neomezený přístup“ k dánským leteckým základnám, původní představa o rozsahu amerických pravomocí na dánském území byla odlišná od toho, co se ukazuje dnes.
Za vlády Bidenovy administrativy byla USA pevnou spojenkyní NATO, kterou Dánsko podporovalo ve válkách v Iráku a Afghánistánu, a sousední země jako Švédsko, Finsko a Norsko měly podobné dohody s USA.
Situace se však změnila s návratem Donalda Trumpa, který podnikl nevídané kroky směrem k získání či zabavení Grónska, strategicky významné části Dánska. Nevyloučil ani možnost vojenského zásahu a americké zpravodajské služby údajně zvýšily špionáž na tomto území. Nyní, s blížícím se hlasováním v dánském parlamentu plánovaným na 11. června, které pravděpodobně dohodu schválí, roste obava z jejích možných dopadů.
Dohoda stanoví, že američtí vojáci v Dánsku budou pod americkou jurisdikcí, což znamená, že pokud by spáchali trestný čin na dánském území, budou souzeni podle amerického práva, nikoli dánského.
USA získávají přístup k leteckým základnám ve městech Karup, Skrydstrup a Aalborg, přičemž americká armáda i vojenská policie získávají pravomoci nad dánskými civilisty na těchto základnách i v jejich okolí.
Dále dohoda umožňuje Spojeným státům provádět vojenské operace v Dánsku a z něj – zahrnující rozmístění vojáků, skladování vybavení, údržbu, výcvik a cvičení.
Peter Vedel Kessing z Dánského institutu pro lidská práva varoval, že pokud bude zákon přijat, američtí vojáci by mohli potlačit demonstrace u svých základen a Dánsko by nemělo možnost je za to stíhat. Podle něj by takové činy byly mimo dosah dánského práva.
Kessing doporučuje návrh zákona neschvalovat, dokud nebude jasné, že nedochází k porušení „nepsaného ústavního zákazu“ umožňujícího cizím státům vykonávat oficiální moc na dánském území.
Ministerstvo obrany nedávno potvrdilo, že Američané budou mít pravomoc zasahovat proti civilistům na dánském území, pokud to bude nezbytné k ochraně svých zařízení a personálu.
Dánská strana Jednoty označila tyto nové pravomoci za „alarmující“. Trine Pertou Machová, mluvčí strany pro zahraniční záležitosti, kritizovala předávání pravomocí vojenské policii cizí země.
Dohoda je platná deset let, ale dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen uvedl, že pokud by USA obsadily Grónsko, Dánsko by mohlo smlouvu předčasně ukončit.
Dánské ministerstvo obrany uvedlo, že dohoda opravňuje americké síly k „všemu nezbytnému“ k provozu a obraně svých zařízení a zajištění pořádku. Tato práva mají být vykonávána podle bezpečnostních plánů koordinovaných s dánskými úřady, které budou dohlížet na jejich dodržování.
Závěrem zdůraznilo, že veškeré aktivity v rámci dohody musí respektovat suverenitu, ústavu, zákony a mezinárodní závazky Dánska.