Vědci poprvé potvrdili atmosféru exoplanety v obyvatelné zóně. Nachází se na planetě LHS 1140b.
Pátrání po životě mimo Sluneční soustavu zaznamenalo významný posun. Astronomové oznámili, že objevili atmosféru kolem exoplanety LHS 1140b, která se nachází přibližně 49 světelných let od Země a podle současných poznatků by na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda.
Atmosféry byly již dříve potvrzeny u plynných obrů i menších planet typu sub-Neptun. U kamenných exoplanet se sice objevily určité náznaky jejich existence, tyto světy se však nacházely mimo obyvatelnou zónu svých hvězd, tedy oblast, kde mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody.
LHS 1140b je v tomto směru výjimečná. Podle hlavního autora studie, astrofyzika Collina Cherubima, jde o první kamennou exoplanetu v obyvatelné zóně mimo naši Sluneční soustavu, u níž byla atmosféra přímo potvrzena pozorováním.
Vědci zároveň poprvé přímo identifikovali konkrétní chemickou složku atmosféry u kamenné exoplanety – detekovali helium unikající z horních vrstev atmosféry do vesmíru.
„LHS 1140b se díky tomu stává jedním z nejperspektivnějších míst pro výzkum obyvatelnosti a hledání života mimo naši Sluneční soustavu,“ uvedl Cherubim.
Planeta má přibližně 5,6krát větší hmotnost než Země a její průměr je asi o 70 procent větší. Přestože se od Země v mnohém liší – například je slapově uzamčená ke své hvězdě, pravděpodobně obsahuje více vody a má odlišné složení atmosféry – její povrchové podmínky mohou být příznivé pro existenci kapalné vody.
LHS 1140b byla objevena v roce 2017. Obíhá kolem červeného trpaslíka v souhvězdí Velryby (Cetus), který je menší a chladnější než Slunce. Přestože vyzařuje více vysokoenergetického záření, patří mezi poměrně klidné hvězdy s nízkou aktivitou, což zvyšuje šanci, že planeta svou atmosféru dlouhodobě udrží.
Podle vědců nyní LHS 1140b splňuje všechny základní předpoklady pro obyvatelné prostředí – jde o kamennou planetu s vhodnou teplotou, atmosférou schopnou chránit povrch před škodlivým zářením a zabránit úniku vody do vesmíru.
Výzkumný tým při pozorování využil infračervený spektrograf na dalekohledu Magellan Clay v chilské observatoři Las Campanas. Data z roku 2024 odhalila unikající helium, zatímco při následných pozorováních o rok později už stejný signál zaznamenán nebyl. To vědce překvapilo a vedlo k důkladné kontrole výsledků, během níž podle autorů vyloučili všechna pravděpodobná alternativní vysvětlení.
Naopak u druhé kamenné planety stejného systému, LHS 1140c, žádná atmosféra zjištěna nebyla.
Astrofyzička Jayne Birkbyová z Oxfordské univerzity označila výsledky za významný průlom. Připomněla, že planety obíhající kolem červených trpaslíků často přicházejí o své atmosféry kvůli intenzivnímu záření mateřské hvězdy. Objev atmosféry u LHS 1140b proto podle ní přináší důležité poznatky o tom, jak mohou podobné světy dlouhodobě zůstat obyvatelné.
Podobně se vyjádřila i Yamila Miguelová z Leidenské observatoře. Zdůraznila však, že současná měření zachycují pouze plyny unikající z horních vrstev atmosféry, nikoli podmínky u samotného povrchu planety.
Podle ní proto zatím nelze z těchto výsledků vyvozovat závěry o existenci života. Objev nicméně představuje významný krok k lepšímu poznání kamenných exoplanet a jejich atmosfér a otevírá nové možnosti pro budoucí výzkum obyvatelných světů.