Válka na Ukrajině a Trumpova hrozba anexe Grónska vyvolaly vnitřní napětí uvnitř mezivládní organizace.
Norsko předá vedení mezivládní organizace, která sdružuje země s územím v Arktidě, po dvou náročných letech, během nichž byly vztahy mezi jejími členy napjaté kvůli ruské invazi na Ukrajinu a hrozbě anexe Grónska ze strany Donalda Trumpa.
Arktická rada, která vyžaduje konsenzus všech osmi členských států – USA, Ruska, Kanady, Finska, Islandu, Norska, Dánska (včetně Grónska) a Švédska – čelila bezprecedentním rozporům mezi svými členy, zejména v souvislosti s Ruskem a USA po Trumpově znovuzvolení. I přesto zůstala rada aktivní.
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide předá předsednictví Grónsku, které na zasedání v pondělí převezme ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Tento krok signalizuje snahu Dánska obnovit vztahy s Grónskem, které je bývalou dánskou kolonií.
Eide označil poslední dva roky za těžké, protože mezinárodní situace bránila běžnému fungování rady, ale vyjádřil spokojenost, že se podařilo zachovat jednotu a aktivitu rady i přes napětí. Přiznal, že cíle rady, týkající se například oceánů a klimatických změn, byly omezené, ale zdůraznil, že i přes krizi se členové rady udrželi a nadále spolupracují.
V následujících dvou letech však mohou nastat ještě větší výzvy, zejména kvůli pokračujícím hrozbám anexe Grónska Trumpem a napjatým vztahům mezi USA a arktickými státy, včetně rostoucího vlivu Číny v regionu.
Eide zdůraznil, že Arktická rada by měla zůstat jednotná, a to i přes změny v politické dynamice, která se po ruské invazi na Ukrajinu výrazně změnila. Navzdory těmto změnám však stále věří, že je nezbytné chránit jednotu Arktidy.
Eide také uvedl, že sice není pravděpodobné, že v Arktidě dojde k násilnému konfliktu, ale region by mohl hrát klíčovou roli v případě většího mezinárodního konfliktu mezi východem a západem, protože Arktida je strategickou oblastí pro vojenské operace mezi Ruskem a Severní Amerikou.