Krajně pravicová strana zůstává v těsném souboji s liberální D66, avšak všechny hlavní strany odmítly spolupráci s protiislámským lídrem.
Geert Wilders bude téměř jistě vyloučen z účasti v příští nizozemské vládě po těsných parlamentních volbách, v nichž jeho krajně pravicová Strana svobody (PVV) výrazně ztratila podporu. Naopak liberálně-progresivní strana D66 zaznamenala překvapivě silný vzestup.
Po sečtení 99,7 % hlasů získaly obě strany přibližně 26 mandátů ve 150členné dolní komoře parlamentu. D66 měla mírný náskok zhruba 15 000 hlasů, podle předběžných výsledků z Amsterdamu.
Lídr D66 Rob Jetten, 38letý bývalý ministr klimatu, označil výsledek za „neuvěřitelně napjatý“, ale vyjádřil přesvědčení, že dokáže sestavit novou koaliční vládu. Kvůli těsnému výsledku se zahájení povolebních rozhovorů odkládá, stejně jako jmenování tzv. „skauta“, který má tradičně z pověření vítězné strany zkoumat možné koalice.
Zhruba 90 000 hlasů od Nizozemců žijících v zahraničí, kteří většinou podporují D66, ještě nebylo započítáno. I kdyby PVV nakonec získala nepatrný náskok, Wilders zřejmě nemá šanci vytvořit většinu – všechny hlavní strany totiž vyloučily spolupráci s jeho protiislámským hnutím. Jeho loňská pravicová vláda se rozpadla po necelém roce kvůli sporům o přistěhovalectví.
Přesto Wilders ve čtvrtek prohlásil, že pokud jeho strana skončí první, měl by on sám vést jednání o nové vládě. „Dokud nebude zcela jasno, kdo je největší stranou, žádný skaut D66 nezačne pracovat,“ napsal na sociálních sítích.
Pro D66 představují volby historický úspěch. Strana, založená před šedesáti lety a známá svým proevropským a liberálním přístupem, měla dosud v parlamentu devět křesel, nyní jich má o 17 více. Podle politoložky Sarah de Lange stranu posílila „pozitivní, energická kampaň“ a touha voličů po „stabilní, středové koalici“.
Jetten, první otevřeně homosexuální kandidát na premiéra Nizozemska, působil podle expertky Leonie de Jonge jako „anti-Wilders“ – jeho klidný a konstruktivní styl oslovil voliče napříč středem politického spektra.
Analytici očekávají, že nejpravděpodobnějším scénářem je široká koalice vedená D66, do níž by mohly vstoupit i křesťanští demokraté (CDA), liberálně-konzervativní VVD a středolevicová GL/PvdA. Tato kombinace by měla 86 křesel, tedy pohodlnou většinu.
Alternativní pravicovější varianta s účastí radikální strany JA21 by měla pouze 75 mandátů, a navíc není pro D66 přijatelná. Vyjednávání o nové vládě ale může trvat měsíce, zejména kvůli neochotě VVD spolupracovat s levicovou GL/PvdA.
Ačkoli Wildersův pád znamená konec jeho vládních ambicí, krajní pravice jako celek zůstává silná – strany PVV, FvD a JA21 si v součtu dokonce mírně polepšily. Podle de Jongeové „to není konec populismu“, ale spíše přechodné oslabení jeho hlavní postavy.
Nizozemská politika nyní čeká složité období vyjednávání. Nová vláda bude muset řešit palčivé problémy – nedostatek bydlení, migraci a klimatické změny – a zároveň obnovit důvěru voličů v politický systém.