Izraelský premiér toto tvrzení popírá, i když Spojené státy zajišťují přibližně 68 % všech zbraní, které země dováží.

Netanjahu odmítl tvrzení, že je Izrael závislý na USA, a označil ho za „nesmysl“
V době, kdy se Spojené státy snaží diplomaticky upevnit křehké příměří v Gaze, izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl jako „naprostý nesmysl“ tvrzení, že Izrael funguje jako klientský stát Washingtonu.
Ačkoli USA dodávají zhruba 68 % všech zbraní, které Izrael dováží, Netanjahu na otázku ohledně závislosti své země na Spojených státech odpověděl:
„Jeden týden tvrdí, že Izrael ovládá Ameriku, a další týden, že Amerika ovládá Izrael. Obojí je nesmysl.“
Prohlášení zaznělo po jeho setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem v Jeruzalémě, které bylo součástí amerického úsilí o prosazení mírového plánu. „Máme partnerství – spojenectví založené na společných hodnotách a cílech. Někdy se neshodneme, ale celkově jsme jednotní nejen v tom, čeho chceme dosáhnout, ale i v tom, jak toho dosáhnout,“ uvedl Netanjahu.
Vance mu odpověděl: „Nechceme vazalský ani klientský stát. Chceme spojence, ne podřízeného.“
Vanceova cesta do Izraele navázala na návštěvy zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, zetě Donalda Trumpa. Podle analytiků měla tato série návštěv přispět k uklidnění napětí po opakovaných porušeních příměří, které platí od 10. října. Při nedávných incidentech zemřeli dva izraelští vojáci a izraelské letectvo znovu bombardovalo pásmo Gazy.
Vance zdůraznil, že hlavním úkolem je odzbrojení Hamásu a vytvoření mírové budoucnosti pro Gazu. „Čeká nás mimořádně těžká práce – zneškodnit Hamás, obnovit Gazu, zlepšit život jejích obyvatel a zajistit, aby tato teroristická organizace už nepředstavovala hrozbu pro naše přátele v Izraeli,“ uvedl.
Zmínil také vznik mezinárodních bezpečnostních sil, které by podle Trumpova dvacetibodového plánu měly dohlížet na dodržování příměří a udržovat pořádek po stažení izraelských vojsk. Dodal, že Turecko by mohlo sehrát „konstruktivní roli“ v další fázi procesu. „Izraelci i Američané budou spolupracovat, aby proces příměří fungoval a umožnil obnovu klíčové infrastruktury,“ řekl Vance.
Zprávy o možném zapojení tureckých jednotek – země, která je dlouhodobým kritikem Izraele – ale v Izraeli vyvolaly silnou vlnu nevole. Netanjahu v reakci naznačil, že s tímto plánem nesouhlasí:
„O těchto věcech rozhodneme společně. Mám na to jasný názor – dokážete si ho jistě představit,“ uvedl.
Turecko, které sehrálo roli při přesvědčování Hamásu, aby přijalo Trumpův návrh příměří, oznámilo, že se připojí k mezinárodní pracovní skupině dohlížející na jeho dodržování a že jeho jednotky mohou působit buď vojensky, nebo civilně.
Během jednání Netanjahua s Vancem také Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Izrael musí umožnit agentuře OSN UNRWA znovu působit v Gaze. Předseda soudu Yuji Iwasawa uvedl, že Izrael je „povinen umožnit a usnadnit humanitární činnost OSN“.
Ačkoli má toto stanovisko nezávazný charakter, nese významnou právní váhu a může ovlivnit budoucí humanitární kroky OSN.
Ve stejný den Kneset v prvním čtení schválil návrh zákona o rozšíření izraelské suverenity na Západní břeh Jordánu. Návrh však musí projít ještě dalšími hlasováními. Netanjahu přitom své poslance dříve vyzval, aby během návštěvy americké delegace hlasování pozdrželi, protože USA dlouhodobě označují anexi tohoto území za „červenou linii“.
Debatu provázely bouřlivé výkřiky. Poslanec krajně pravicové strany Noam, Avi Maoz, prohlásil: „Nastal čas uplatnit suverenitu. Izraelci mají povinnost se usadit v izraelské zemi.“
Navzdory snahám o udržení klidu zůstává situace napjatá. Příměří je křehké a obě strany se navzájem obviňují z jeho porušování. Podle palestinské tiskové agentury Izrael během posledních 11 dní příměří porušil 80krát a zabil nejméně 80 Palestinců. Izrael naopak obviňuje Hamás, že zdržuje předání těl rukojmích, čímž podle něj porušuje dohodu.
Hamás zatím předal 15 těl (včetně dvou, která v úterý převzal Červený kříž), ale dalších 13 stále chybí. Militantní skupina tvrdí, že jejich nalezení potrvá, protože mnohá těla zůstávají pod sutinami.
Izrael ve středu předal zpět 30 těl Palestinců. Podle zdravotnických úředníků z Gazy vykazovala některá z nich známky mučení – dorazila svázaná, se zakrytýma očima.
Před nemocnicí Násir v jižní Gaze se konal hromadný pohřeb 54 neidentifikovaných těl zabalených do bílých rubášů. Těla byla součástí 165 ostatků, které Izrael vrátil minulý týden. Mnohá z nich byla poškozena nebo zmrzlá, což komplikovalo identifikaci.
Napětí panuje i kolem tzv. „žluté linie“, která vyznačuje oblast izraelského stažení. Palestinci tvrdí, že nevědí, kde přesně linie vede, a při jejím překročení dochází ke střelbě. Izraelská armáda oznámila, že začala hranici označovat velkými žlutými betonovými bloky rozmístěnými každých 200 metrů.



