Konzervativní blok a SPD zahájí oficiální koaliční jednání, zatímco budoucí kancléř připravuje plán na oživení oslabené ekonomiky.
Německý konzervativní lídr Friedrich Merz se v sobotu přiblížil k sestavení vlády, která má podle něj posílit největší evropskou ekonomiku a modernizovat ozbrojené síly prostřednictvím výrazných investic.
Tyto ambiciózní kroky jsou součástí jeho plánu na obnovu Berlína jako klíčového hráče v Evropě. Merz zdůraznil, že Německo musí reagovat na zásadní změny v transatlantických vztazích vyvolané politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Blok CDU/CSU vedený Merzem a sociální demokraté (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze v sobotu oznámili, že ukončili úvodní jednání a nyní přejdou k plnohodnotným koaličním rozhovorům.
„Dokončili jsme konzultace mezi CDU/CSU a SPD a vytvořili jsme společný průzkumný dokument,“ uvedl Merz.
Zároveň ocenil „velmi dobrou a kolegiální atmosféru“ jednání, která během necelých dvou týdnů od voleb 23. února překonala zásadní překážku.
Merz zdůraznil, že obě strany sdílejí „přesvědčení, že před sebou máme obrovský úkol“. Podle něj si všichni uvědomují „závažnost výzev, kterým čelíme – nejen kvůli mezinárodní situaci, ale také s ohledem na budoucnost celé Evropy“.
Merz uvedl, že obě strany se shodly na zavedení přísnějších opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví, včetně okamžitého odmítnutí migrantů bez dokladů na hranicích, včetně těch, kteří žádají o azyl.
Toto opatření bylo jedním z klíčových požadavků Merze, který zdůraznil nutnost získat zpět voliče krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách dosáhla rekordních více než 20 %.
Lars Klingbeil ze SPD označil sobotní dohodu za „významný první krok“ a zdůraznil, že cílem je „vrátit naši zemi na správnou cestu“. SPD si zajistila záruky pro své klíčové priority, včetně minimální mzdy 15 eur za hodinu od roku 2026 a stabilních důchodů.
Plán počítá s tím, že nová německá vláda vznikne do poloviny dubna, čímž by se ukončila šest měsíců trvající politická patová situace po rozpadu Scholzovy trojkoalice v listopadu.
Pravděpodobní koaliční partneři již vyvolali překvapení mezi evropskými spojenci svým záměrem investovat stovky miliard eur do posílení ekonomiky a modernizace armády.
Tyto ambiciózní kroky by narušily dosavadní německou zdrženlivost vůči přijímání vysokého dluhu a masivním investicím do obrany, jaké země nezažila od druhé světové války.
Navýšení výdajů, které Merzův bavorský spojenec Markus Söder označil za „marnotratnost XXL“, je reakcí na Trumpovu administrativu, která zpochybňuje budoucí roli NATO v Evropě.
Obavy z Trumpova postoje přidaly jednáním na naléhavosti, zejména po jeho veřejné kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během setkání v Bílém domě.
Obě strany nyní vstupují do detailního vyjednávání o koaliční smlouvě, včetně rozdělení ministerských postů. Výdajové plány počítají s obejitím ústavní dluhové brzdy a vyčleněním vojenských výdajů, pokud překročí 1 % HDP.
Součástí dohody je i desetiletý investiční fond ve výši 500 miliard eur na modernizaci zastaralé infrastruktury.
SPD dlouhodobě prosazuje opatření na podporu hospodářství, které se po dvou letech recese ocitlo v krizi. Merz v sobotu vyjádřil naději, že stimulační balíček pomůže ekonomice růst alespoň o „jedno, ideálně dvě procenta“.
Oba návrhy však potřebují dvoutřetinovou většinu v odcházejícím parlamentu, což znamená, že CDU/CSU a SPD budou muset spolupracovat se Zelenými.
Merz naznačil, že část nových investic by mohla směřovat do klimatických projektů, a vyjádřil přesvědčení, že „společně najdeme způsob, jak dosáhnout ústavní změny“.
Spolupředseda Zelených Felix Banaszak však varoval, že dohoda je nyní méně pravděpodobná než v předchozích dnech, a kritizoval skutečnost, že „financování ochrany klimatu nehraje žádnou roli“ v dosavadním návrhu.
CDU/CSU a SPD se snaží dohodu prosadit co nejrychleji, než se sejde nový parlament 25. března. Jakmile zasedne, mohou AfD a krajně levicová Linke takové návrhy zablokovat.