Kdyby kancléř Friedrich Merz porušil poválečné pravidlo o nevytváření politických aliancí s krajní pravicí.
Jedno chladné a mlhavé ráno v Sasku nemohl krajně pravicový poslanec René Bochmann uvěřit příznivému vývoji pro svou stranu během závěrečných dnů německé volební kampaně. Se zrakem upřeným na Alternative für Deutschland (AfD) sledoval, jak se situace vyvíjí v jejich prospěch.
Od chvíle, kdy konzervativní lídr Friedrich Merz naznačil možnou ochotu přijmout podporu AfD pro svou tvrdou migrační politiku, voliči navštěvující Bochmannovy informační stánky v menších městech, jako je Schkeuditz, kladli jedinou otázku: imigrace.
Ve snaze získat zpět kontrolu nad vysoce citlivou debatou o migraci se Merz odhodlal k riskantnímu kroku – v parlamentu nechal schválit nezávaznou rezoluci o bezpečnosti hranic s hlasy krajní pravice. Tím prolomil poválečné tabu o spolupráci s krajní pravicí, což AfD oslavovala jako potvrzení své legitimity, zatímco mezi mainstreamovými politiky vyvolal pobouření. O pouhých 48 hodin později se však Merzovi nepodařilo prosadit samostatný návrh zákona o zpřísnění imigrační politiky, když narazil na odpor i ve vlastních řadách.
„Pan Merz je v těžké situaci,“ poznamenal Bochmann. „Vidí sílící podporu AfD v průzkumech a ví, že musí něco podniknout, aby nás zastavil. Ale voliči pochybují, že své sliby ohledně imigrace skutečně naplní, a tak pokud chtějí skutečnou změnu, jedinou možností je hlasovat pro nás.“
Merzova středopravicová koalice CDU/CSU je favorizována na vítězství ve volbách 23. února s podporou přibližně 30 %. AfD, která staví svou kampaň na protiimigrační a protiislámské rétorice, se již měsíce stabilně drží na druhém místě s více než 20 % hlasů v průzkumech.
Merzův dramatický pokus přitáhnout voliče AfD prostřednictvím tvrdé migrační politiky se však podle průzkumů veřejného mínění nesetkal s úspěchem – podpora CDU/CSU se téměř nepohnula.
Navíc jeho riskantní tah odvedl pozornost od tématu, které podle analytiků mělo být Merzovou hlavní zbraní v kampani: kritického stavu německé ekonomiky. Současně jeho nevyzpytatelné kroky vyvolávají otázky, jak by vlastně v případě vítězství vládl.
Němečtí voliči napříč politickým spektrem minulý týden vyjádřili hlubokou skepsi ohledně schopnosti centristických stran spojit síly a řešit klíčové problémy země. Zároveň varovali, že pokud se situace vymkne kontrole, AfD je připravena využít příležitosti. Týdeník Der Spiegel ve svém nejnovějším titulním článku položil otázku: „Je Německo po prolomení politického tabu stále řiditelné?“ Průzkum agentury YouGov ukázal, že čtyři z pěti Němců se obávají, jak Merzova nejasná pozice vůči AfD ovlivní budoucí jednání o vládní koalici mezi tradičními stranami.
V Schkeuditz, městě nedaleko lipského letiště, kde mnoho lidí pracuje v logistickém centru DHL, se blížil čas oběda. Místní si kupovali klobásy v grilovací dodávce na upraveném tržišti a mezitím se zastavovali u stánku AfD, který byl jediným zastoupeným politickým subjektem. Bochmann a jeho tým zde rozdávali ochranné obaly na platební karty s modrým logem strany a červenou vlnovkou.
Bernd Ullrich, 72letý důchodce, kdysi po sjednocení Německa věrně volil CDU, ale nakonec přešel k AfD kvůli jejímu odmítavému postoji k migraci.
„Po pádu Berlínské zdi jsme byli hrdí na to, co jsme dokázali, ale teď jde všechno ke dnu, a to kvůli migrační politice Angely Merkelové,“ řekl a odkazoval na rozhodnutí bývalé kancléřky CDU v roce 2015 umožnit vstup více než milionu uprchlíků. Merz rovněž označil tuto politiku za hlavní faktor vzestupu AfD.
Pokud Merz vyhraje volby, bude téměř jistě potřebovat ke složení vlády podporu některé z levicově orientovaných stran – buď sociálních demokratů, nebo Zelených. Protože však jasně odmítl koalici s AfD, mohl by být nucen ustoupit ze svých tvrdých postojů k migraci, například v otázce vracení „nelegálních přistěhovalců“ na hranici.
„Merz sice tvrdě vystupuje proti migraci, ale po volbách se spojí s červenými nebo zelenými a bude muset dělat ústupky,“ prohlásil Ullrich a narážel na barvy levicových stran. „To je podvod na voličích.“
Padesátiletá volička Zelených Grit E. vyjádřila obavy nad tím, že mnoho jejích přátel a sousedů se v posledních letech odvrátilo od demokratických stran. Znepokojuje ji také, že otevřený odpor její dospívající dcery vůči krajní pravici by jí mohl v jejich městě způsobit problémy.
„Celá situace je chaotická a matoucí,“ řekla o Merzově taktice vůči AfD. „Sešlápl plyn, ale jede špatným směrem. Vývoj posledních dní mě opravdu děsí.“
Nepopulární koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů pod vedením kancléře Olafa Scholze se v listopadu rozpadla, což vedlo k vyhlášení předčasných voleb o sedm měsíců dříve, než bylo plánováno. Friedrich Merz, který dosud nikdy nevedl žádné ministerstvo ani žádnou ze 16 německých spolkových zemí, se dlouho jevil jako favorit a měl našlápnuto k naplnění svého letitého snu – stát se kancléřem.
Merzova CDU/CSU se za ním pevně postavila a na pondělním stranickém sjezdu ho odměnila ovacemi ve stoje, když prohlásil, že po nedávných tragických útocích na děti v Aschaffenburgu a na vánočním trhu v Magdeburgu, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl, voliči volají po přísnější imigrační politice.
Ačkoli nové oficiální statistiky ukázaly, že počet žádostí o azyl v loňském roce klesl o 34 %, Merz si za poslední týden polepšil o čtyři procentní body v osobních preferencích. Jeho rozhodnutí narušit tradiční „ochrannou zeď“ mezi centristy a krajní pravicí však vyvolalo mezi mnoha Němci zmatek, rozhořčení a obavy v době, kdy se blíží volby. Náboženští představitelé, organizace na ochranu lidských práv i bývalá kancléřka Angela Merkelová označili Merzovu strategii za chybnou, zatímco desítky tisíc lidí se připojily k demonstracím proti jeho sbližování s AfD.
Ve městě Teltow v Braniborsku se minulý týden sešlo přibližně 200 protestujících, kteří před plánovaným shromážděním AfD rozvinuli nad náměstím transparent s nápisem „Uprchlíci vítáni“.
Někteří voliči upozornili, že bouřlivé politické klima ve Výmarské republice před sto lety umožnilo vzestup nacistů a oslabení umírněných sil. Casandra Hölscher, 32letá učitelka na základní škole, označila minulý týden za emočně vypjatý pro mnoho Němců a vyjádřila obavu, že Merz riskuje nebezpečný vývoj bez jasné strategie pro ochranu demokracie.
„Zkomplikoval situaci natolik, že bude pro SPD nebo Zelené obtížné s ním po volbách spolupracovat – a to mě děsí,“ řekla. „Merz dostal CDU do složité pozice a tím i celou společnost.“
Ve srovnání se sousedními zeměmi se německá krajní pravice prosazovala pomaleji, což odborníci částečně přisuzují kultuře historické paměti spojené s holocaustem, která udržuje povědomí o nacistických zločinech v živé paměti společnosti.
Kerstin (50), která vlastní lékařskou praxi a nechtěla uvést své příjmení, se obává, že se z žadatelů o azyl stali snadní obětní beránci, a varuje, že hranice přijatelného politického diskurzu se posouvají nebezpečným směrem.
„Problémem nejsou uprchlíci, ale způsob, jakým se k nim stavíme. Mnozí z nich zažili válku a v Německu se jim nedostává dostatečné lékařské a zejména psychologické péče, což se pak odráží v některých incidentech,“ uvedla.
„Podobné problémy jsme viděli i po druhé světové válce, kdy se vracející vojáci potýkali s traumaty a zapojovali se do násilností. Dlouho se zabývám studiem nacistického období a momentu, kdy se situace stala nevratnou. Teď mám strach, že se můžeme ocitnout v podobném bodě zlomu.“
Christoph Noack (58), učitel religionistiky, uvedl, že bral Merze za slovo, když vyloučil oficiální spolupráci s AfD, ale nyní ho vyzývá, aby se poučil ze „špatně promyšleného kroku, který se mu vymstil“.
„Doufám, že tradiční strany najdou společnou řeč a postaví se jednotně proti rasismu a podněcování nenávisti,“ dodal.