Friedrich Merz představil svůj postoj uprostřed globální kritiky eskalace izraelské ofenzivy v Gaze.
Německý kancléř signalizoval odklon od dosavadní bezvýhradné podpory Izraele, když pozastavil vývoz vojenského materiálu, který by mohl být použit v Gaze. K rozhodnutí došlo v době, kdy sílí mezinárodní odsouzení izraelských plánů na převzetí kontroly nad městem Gaza.
Friedrich Merz vydal prohlášení, v němž sice uznal právo Izraele bránit se proti Hamásu a zajistit propuštění rukojmích, ale zpochybnil, zda tvrdší vojenská ofenziva v Gaze tyto cíle přiblíží. Zdůraznil, že jeho vláda do odvolání neschválí žádný export zbraní, který by mohl být v Gaze nasazen, a vyjádřil obavy z rostoucího utrpení civilistů.
Kroky Izraele kritizovali i světoví lídři. Šéf OSN António Guterres varoval před „nebezpečnou eskalací“ a dalšími katastrofálními následky pro Palestince. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k přehodnocení plánů a okamžitému příměří, předseda Evropské rady António Costa pohrozil dopady na vztahy EU s Izraelem. Podobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer, španělský ministr zahraničí José Manuel Albares a vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Po útocích Hamásu z října 2023 Německo výrazně navýšilo export zbraní do Izraele, přičemž mezi říjnem 2023 a květnem 2025 vydalo licence v hodnotě téměř půl miliardy eur. Berlín dlouhodobě považuje obranu Izraele za součást své národní identity, což mu bránilo podpořit sankce v rámci EU.
Merz nyní vyzval k plnému přístupu humanitární pomoci do Gazy a varoval Izrael před jakýmkoli krokem směrem k anexi Západního břehu. Veřejné mínění v Německu se přitom vůči Izraeli stává čím dál kritičtější.