V Litvě, na východní hranici NATO, byla slavnostně zřízena těžká bojová jednotka čítající 4 800 vojáků a 200 civilních pracovníků.
Německý kancléř navštívil Litvu při příležitosti prvního trvalého zahraničního nasazení německé armády od konce druhé světové války a vyzval spojenecké státy k výraznému posílení obrany Evropy proti hrozbě ze strany Ruska.
Za přítomnosti mávajících litevských, německých a ukrajinských vlajek se Friedrich Merz spolu s ministrem obrany Borisem Pistoriem zúčastnili slavnostního zahájení formování nové obrněné brigády, která má za úkol bránit východní hranici NATO.
Nově zřízená 45. tanková brigáda, považovaná za těžkou bojovou jednotku, bude sestávat ze 4 800 německých vojáků a 200 civilních pracovníků. Jejím vznikem Německo reaguje na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu z roku 2022 a její plná bojová připravenost se očekává do roku 2027.
Merz prohlásil: „Spolu se spojenci jsme pevně rozhodnuti chránit území NATO před jakýmkoli útokem. Bezpečnost našich pobaltských partnerů je zároveň i naší vlastní.“
Toto nasazení, které je v historii Bundeswehru bezprecedentní, má za úkol posílit obranu Litvy a dalších pobaltských zemí – Estonska a Lotyšska. Tyto bývalé sovětské republiky, dnes členové NATO i Evropské unie, se obávají možné ruské agrese.
Na tiskové konferenci ve Vilniusu po boku litevského prezidenta Gitanase Nausėdy Merz upozornil, že „agresivní revizionistická politika Ruska“, jež se snaží měnit hranice v Evropě, představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost celého kontinentu, nejen pro Ukrajinu.
Merz, první německý kancléř s vlastní zkušeností ze služby v Bundeswehru, uvedl: „Ukrajinu pevně podporujeme, ale zároveň vystupujeme jednotně jako Evropané a vždy, kdykoli to situace dovolí, spolupracujeme v úzkém souladu se Spojenými státy.“
V souvislosti s přípravami na červencový summit NATO v Haagu Merz zdůraznil, že je nutné „dlouhodobě posilovat evropské obranné kapacity“ a apeloval na rozšíření výroby obranného průmyslu v Evropě: „Musíme vyrábět více pro Evropu – a více v Evropě.“
Litevský prezident Gitanas Nausėda poděkoval Německu za podporu nové bojové jednotky, kterou Litva požadovala. Země s 2,9 milionu obyvatel sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem, spojencem Moskvy.
„Jasně si uvědomujeme hrozbu a jsme přesvědčeni, že jí dokážeme čelit společně se spojenci,“ prohlásil Nausėda a zároveň oznámil, že Litva plánuje do příštího roku dosáhnout nového cíle NATO – vyčleňovat 5 % HDP na obranu.
Merz potvrdil, že Německo jako největší evropská ekonomika plánuje tento cíl splnit do roku 2032. Rozpočítá jej na 3,5 % HDP určených na zbrojní zakázky a 1,5 % na rozvoj infrastruktury s vojenským významem, včetně silnic, mostů a přístavů.
Jeho razantní postoj ocenili evropští partneři jako pokračování a rozšíření obranného obratu známého jako Zeitenwende, který zahájil jeho předchůdce Olaf Scholz. Scholzova vláda zavedla zvláštní fond ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády a splnila závazek vůči NATO na výdaje ve výši 2 % HDP. Merz však zašel dál – plánuje obejít ústavní dluhovou brzdu, aby umožnil rozsáhlejší investice do obrany.
Ve svém prvním velkém projevu v parlamentu minulý týden Merz slíbil napravit roky zanedbávání armády a vybudovat „nejsilnější konvenční ozbrojené síly“ v Evropě. Německo přitom nadále nedisponuje vlastním jaderným arzenálem.