Olaf Scholz rovněž slibuje zpřísnění zákonů o zbraních po nedávném řádění, při kterém zemřeli tři lidé.
Německý kancléř Olaf Scholz slíbil rychlejší uplatňování deportačních pravidel a zpřísnění zákonů o zbraních v reakci na smrtící útok nožem ve městě Solingen na západě země, kdy krajní pravice využila veřejného rozhořčení před klíčovými zemskými volbami.
Scholz položil bílou růži na místo pátečního útoku, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Při incidentu údajně syrský žadatel o azyl zabil tři lidi a dalších osm zranil na festivalu oslavujícím 650. výročí města.
Po setkání s regionálními představiteli a vyslechnutí „velmi emotivních svědectví“ záchranářů, kteří se starali o oběti, Scholz prohlásil, že je „rozzuřený“ vraždami, ale nenechá je rozdělit německou společnost.
„Šlo o terorismus – terorismus namířený proti nám všem, ohrožující naše životy, soužití a způsob života,“ uvedl Scholz. „Přesně to je záměr těch, kteří takové útoky plánují a provádějí, a nikdy to nepřijmeme.“
Německý kancléř Olaf Scholz, jehož neoblíbená vláda čelí před třemi klíčovými zemskými volbami příští měsíc silné kritice ohledně migrační politiky a zločinnosti ze strany konzervativní opozice Křesťanských demokratů (CDU) a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), oznámil, že jeho středolevá koalice je připravena „udělat vše, co je v jejích silách, aby se takové incidenty už neopakovaly.“ To zahrnuje reformu zákonů o zbraních a zrychlení deportací žadatelů o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty, buď zpět do jejich země původu, pokud je bezpečná, nebo do první evropské země, kde požádali o azyl, uvedl Scholz.
Podle informací magazínu Der Spiegel podezřelý, identifikovaný jako Issa Al H, 26, dorazil do Německa koncem roku 2022 a požádal o azyl. I když nebyl znám bezpečnostním úřadům jako islámský extremista, jeho žádost o azyl byla později zamítnuta a byl doporučen k deportaci do Bulharska, kde byl poprvé zaregistrován jako žadatel o azyl podle pravidel EU.
Regionální ministr vnitra Herbert Reul popřel zprávy, že Issa Al H „zmizel“, ale připustil, že jeho pobyt v Německu přesáhl zákonné lhůty, což znemožňuje jeho deportaci do jiné země.
Scholz již v červnu v parlamentu vyjádřil podporu pro deportace násilných zločinců narozených v zahraničí, včetně těch pocházejících ze Sýrie nebo Afghánistánu, čímž zaujal tvrdší postoj několik dní před evropskými volbami, ve kterých AfD dosáhla dobrých výsledků.
Tato změna postoje nastala po údajném zabití policisty afghánským žadatelem o azyl během shromáždění krajní pravice a po kritice ze strany pravice, že jeho vláda není dostatečně důsledná při deportacích.
Afghánský případ také přiměl federální ministryni vnitra Nancy Faeserovou k požadavku na zpřísnění zákonů ohledně nošení dlouhých čepelí na veřejnosti kvůli nárůstu násilí s nožem. Tyto návrhy však byly ve vládě kritizovány liberálními Svobodnými demokraty, kteří údajně po útoku v Solingenu svůj odpor stáhli.
Tino Chrupalla, spolupředseda AfD, prohlásil ještě předtím, než se podezřelý útočník vzdal policii: „Zákaz nožů v takových situacích nepomůže. Německo potřebuje okamžitou změnu své migrační a bezpečnostní politiky!“
Friedrich Merz, předseda CDU a pravděpodobný Scholzův hlavní soupeř ve všeobecných volbách v roce 2025, vyzval k „obratu“ v německé „naivní“ migrační politice.
Ve svém dopise Scholzovi požadoval úplné zastavení přijímání žadatelů o azyl ze Sýrie a Afghánistánu do Německa. „Po teroristickém útoku v Solingenu by mělo být konečně jasno: problém nejsou nože, ale lidé, kteří je používají,“ napsal.
Průzkumy před útokem v Solingenu naznačovaly, že AfD by mohla získat největší podporu ve všech třech spolkových zemích, kde se volby konají v září: Durynsku, Sasku a Braniborsku.
Představitelé CDU uvedli, že Merz a Scholz se tento týden setkají, aby projednali možné důsledky útoku v Solingenu.
V neděli se v Solingenu sešlo asi 30 členů mládežnické organizace AfD, zatímco stovky lidí se shromáždily na protiprotestu na podporu rozmanitosti ve městě. Policie zasáhla proti menším potyčkám mezi oběma skupinami.
Mezi květinami položenými na památku obětí byl v pondělí nápis „láska místo nenávisti“.
Solingen, město na západě Německa nedaleko Kolína nad Rýnem a Düsseldorfu, má 160 000 obyvatel, z nichž asi 19 % nejsou němečtí občané, mnozí z nich jsou potomky „gastarbeiterů“, kteří přišli v 60. a 70. letech 20. století. Město má také velkou komunitu obyvatel s dvojím občanstvím.
Premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst během tiskové konference se Scholzem apeloval na krajní pravici, aby tragédii nezneužívala, a připomněl, že Solingen má bolestnou zkušenost s překonáváním traumatu z neonacistického útoku v roce 1993.
Během vlny rasistického násilí, která šokovala zemi, krajně pravicoví útočníci zapálili dům obývaný velkou tureckou rodinou, což vedlo ke smrti pěti lidí, včetně tří dětí, a k vážnému zranění dalších 14 osob. Pachatelé byli odsouzeni k dlouhým trestům vězení.