Poprvé od začátku 21. století dochází k poklesu HDP dva roky po sobě, což poukazuje na výzvy, které bude muset příští vláda řešit.
Německá ekonomika zažívá první dvouletý pokles za více než dvě desetiletí, což zdůrazňuje výzvy, kterým bude muset příští vláda čelit po únorových předčasných volbách.
V situaci zvýšené politické nejistoty v největší evropské ekonomice ukázaly oficiální statistiky, že hrubý domácí produkt v roce 2024 poklesl o 0,2 % po předchozím snížení o 0,3 % v roce 2023.
Tento vývoj představuje teprve druhý případ dvouletého poklesu německé ekonomiky od 50. let, přičemž k podobné situaci došlo naposledy v letech 2002 a 2003.
„Naposledy na počátku 21. století získalo Německo nelichotivou přezdívku ‚nemocný muž Evropy‘. Historie se sice neopakuje, ale často se rýmuje,“ uvedl Carsten Brzeski, analytik nizozemské banky ING.
Německá ekonomika čelí silnému tlaku, protože průmyslové podniky omezují výrobu kvůli slabé domácí poptávce, vysokým cenám energií a rostoucí konkurenci z Číny.
Podle nejnovějších statistik došlo v roce 2024 k výraznému poklesu výroby, přičemž hrubá přidaná hodnota klesla o 3 % oproti předchozímu roku. Nejvíce byly zasaženy automobilový průmysl, chemický sektor a energeticky náročná odvětví.
Volkswagen, jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, uzavřel koncem loňského roku dohodu s odbory o zrušení více než 35 000 pracovních míst do roku 2030 v reakci na pokles poptávky. Přesto automobilka ustoupila od původního záměru uzavřít některé závody.
Stavební sektor se propadl o 3,8 % kvůli rostoucím nákladům na suroviny a vyšším úrokovým sazbám, které zpomalily především rezidenční projekty. Naopak sektor služeb vzrostl o 0,8 %, tažený maloobchodem, zatímco prodeje aut, velkoobchod a gastronomické služby zaznamenaly pokles.
Ačkoli Německo uniklo technické recesi – definované jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu HDP – poslední dva roky byly poznamenány střídáním mírného růstu a poklesu každé čtvrtletí. Tyto ekonomické potíže přispěly ke zhroucení koaliční vlády Olafa Scholze, což vedlo k vyhlášení předčasných voleb plánovaných na příští měsíc.
Voliči půjdou k urnám 23. února, přičemž sílící podpora Alternativy pro Německo ji staví na druhé místo za konzervativní CDU/CSU.
Evropská centrální banka pravděpodobně letos sníží úrokové sazby, aby podpořila hospodářský růst v zemích eurozóny. Tento krok přichází navzdory přetrvávající inflaci a obavám, že případný návrat Donalda Trumpa do prezidentské funkce by mohl znovu zvýšit globální inflační tlaky.
Claus Vistesen, hlavní ekonom eurozóny z Pantheon Macroeconomics, uvedl: „Data ukazují na nepříznivou situaci, zejména v oblasti soukromých investic, které se již nacházejí v recesi.
„Snížení úrokových sazeb a uvolnění bankovních úvěrových podmínek v roce 2025 mohou přinést určitou úlevu, ale nová vláda bude muset ihned po únorových volbách čelit tlaku na řešení tohoto trendu.“