Tento krok následoval poté, co JD Vance na letošním ročníku kritizoval, že byla strana v uplynulých dvou letech z akce vyloučena.
Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) se rozhodla pozvat poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) na své každoroční únorové setkání světových lídrů v oblasti bezpečnosti a obrany. Krajně pravicová strana se přitom konference v předchozích dvou letech účastnit nemohla.
Tento obrat potvrdili organizátoři poté, co americký viceprezident J. D. Vance na letošním ročníku ostře kritizoval vyloučení AfD. Německo obvinil z omezování svobody projevu a z vytlačování protiimigrační a k Rusku vstřícné politické síly na okraj politického dění.
Zástupce MSC odmítl rozhodnutí blíže vysvětlit. Poukázal pouze na to, že konferenci pořádá soukromá a nezávislá nadace, která nemá povinnost kohokoli zvát. Uvedl, že bylo rozhodnuto oslovit poslance všech stran zastoupených v Bundestagu, především členy zahraničního a obranného výboru, přičemž stejný přístup platil i před rokem 2024. AfD má přitom zhruba deset zástupců ve výboru pro zahraniční věci a dalších devět v obranném výboru.
Na dotaz, zda sehrála Vanceova kritika roli, mluvčí zopakoval, že MSC o pozvánkách rozhoduje nezávisle. Samotný Vance vyvolal rozruch také tím, že se na okraj konference setkal se spolupředsedkyní AfD Alicí Weidelovou krátce před německými parlamentními volbami, zatímco schůzku s tehdejším kancléřem Olafem Scholzem odmítl.
Weidelová uvedla, že pozvánku na MSC 2026 dosud neobdržela, organizátoři ale zdůraznili, že seznam hostů ještě není uzavřen. AfD se dlouhodobě snaží navazovat užší vztahy s hnutím Maga bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Mnichovská bezpečnostní konference tradičně sdružuje hlavy států a vlád, ministry zahraničí a obrany i nejvyšší vojenské představitele z celého světa a kombinuje veřejné projevy s neveřejnými jednáními. Dosavadní neúčast AfD prosazoval bývalý šéf MSC Christoph Heusgen, někdejší poradce Angely Merkelové. Vedení konference se mezitím změnilo – po odcházejícím Jensu Stoltenbergovi převzal klíčovou roli Wolfgang Ischinger, dlouholetý šéf MSC a bývalý velvyslanec Německa v USA a Británii.
Ještě před oznámením varoval šéf poslanecké frakce CSU Alexander Hoffmann, že pozvání AfD by mohlo představovat bezpečnostní riziko kvůli kontaktům některých jejích představitelů s Ruskem a Čínou. Politolog Kai Arzheimer upozornil, že zdůvodnění změny postoje je nejasné a může jít buď o snahu vyhnout se dalším tlakům z USA, nebo o krok směrem k normalizaci AfD jako potenciální vládní strany.
Podle politického konzultanta Johannese Hilljeho bez jasného vysvětlení celé rozhodnutí působí jako ústupek Vanceově kritice. Zdůraznil, že AfD je radikálnější než jiné pravicově populistické strany v Evropě, a proto by s ní stát neměl zacházet jako s běžnou politickou silou. Upozornil také, že její zástupci by neměli mít přístup k citlivým jednáním, kde by mohli získat důvěrné informace.
Ředitel think-tanku Global Public Policy Institute Thorsten Benner naopak uvedl, že MSC běžně hostí i početné delegace z Číny a nepovažuje účast poslanců AfD na hlavní konferenci za bezpečnostní hrozbu. Podle něj je pro MSC výhodnější nedávat AfD ani Vanceovi možnost vykreslovat stranu jako oběť.
Podle deníku The Guardian se pozvání AfD týká pouze hlavního programu konference, nikoli uzavřených a důvěrných formátů. Změna postoje MSC přichází v době intenzivní debaty v Německu o tom, jak čelit rostoucímu vlivu AfD, která v posledních volbách získala více než pětinu hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou. Dosavadní izolace krajní pravice jí bránila ve vstupu do vlády, avšak před regionálními volbami v roce 2026 má AfD v některých spolkových zemích výrazný náskok. Německá kontrarozvědka navíc letos stranu označila za potvrzeně pravicově extremistickou.