Nejvyšší vůdce viní Spojené státy z počtu obětí a Donalda Trumpa označuje za zločince kvůli podpoře protestů.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé připustil, že při protestech, které v uplynulých dvou týdnech zasáhly Írán, přišly o život tisíce lidí.
Ve čtvrtečním projevu Chameneí uvedl, že oběti byly zabity, přičemž některé z nich „nelidským a mimořádně krutým způsobem“. Odpovědnost za vysoký počet mrtvých přisoudil Spojeným státům. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého kvůli jeho podpoře demonstrantů označil za „zločince“, a vyzval k tvrdým trestům vůči účastníkům protestů.
„S Boží pomocí musí íránský národ zlomit páteř vzbouřencům, stejně jako tomu bylo u předchozích povstání,“ prohlásil Chameneí.
Íránské úřady mezitím v sobotu zveřejnily videozáznamy, které mají zachycovat ozbrojené osoby s noži a střelnými zbraněmi mezi běžnými demonstranty. Podle vlády jde o důkaz zahraniční sabotáže.
Jeden z dalších vlivných duchovních vyzval k popravám protestujících a požadoval, aby byli „ozbrojení pokrytci odstraněni“. Demonstranty označil za nástroje a vojáky Spojených států a Izraele a varoval, že žádná z těchto zemí by neměla „počítat s mírem“. Chátámí, člen Rady strážců a Shromáždění expertů, patří k nejtvrdším a nejvlivnějším duchovním v zemi.
Chameneího projev ostře kontrastoval s vyjádřeními Donalda Trumpa z tohoto týdne. Americký prezident naznačil, že odložil vojenský zásah proti Íránu, a novinářům sdělil, že íránské úřady souhlasily se zastavením poprav demonstrantů.
V pátek večer Trump Íránu poděkoval za údajné zastavení popravy zhruba 800 protestujících, aniž by bylo jasné, z jakých zdrojů tato čísla pocházejí.
Podle organizací na ochranu lidských práv však represe pokračují. Agentura Human Rights Activists uvádí, že při nepokojích zahynulo více než 3 090 lidí a téměř 4 000 dalších případů stále čeká na ověření. Zadrženo bylo přes 22 100 osob, což vyvolává obavy z nelidského zacházení ve věznicích.
Vlna protestů začala 28. prosince, kdy obchodníci v Teheránu vyšli do ulic v reakci na prudké oslabení íránské měny. Demonstrace se rychle rozšířily po celé zemi a postupně se proměnily ve výzvy ke svržení režimu. Nepokoje se staly nejkrvavějšími od islámské revoluce v roce 1979. Podle organizace Human Rights Watch zahrnovalo jejich potlačení i „masové zabíjení protestujících“, což donutilo většinu lidí stáhnout se z ulic.
Po uklidnění situace začaly úřady veřejně trestat osoby zapojené do protestů, které označily za zahraničně podporované spiknutí s cílem destabilizovat stát.
Chátámí ve svém pátečním kázání uvedl, že demonstranti poškodili 350 mešit, 126 modliteben a dalších 20 náboženských objektů. Dále tvrdil, že bylo zničeno či poškozeno 400 nemocnic, 106 sanitek, 71 hasičských vozidel a desítky dalších vozů záchranných složek.
Zůstává nejasné, jaký bude další vývoj protestního hnutí a zda se demonstrace znovu rozhoří. Írán zůstává z velké části izolován od světa, protože úřady už více než týden udržují internetovou blokádu.
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha, který se během nepokojů stal výraznou tváří opozice, i nadále vyzývá ke svržení současné vlády a apeluje na Donalda Trumpa, aby zasáhl.
„Věřím, že prezident drží slovo,“ uvedl Pahlaví a dodal, že „bez ohledu na to, zda k zásahu dojde, nemají Íránci jinou možnost než pokračovat v boji“.