Od začátku tohoto roku bylo překonáno rekordních 15 národních teplotních rekordů, uvedl pro Guardian významný klimatický historik, a to v souvislosti s rostoucí frekvencí extrémních povětrnostních jevů a zintenzivňujícím se kolapsem klimatu.
Maximiliano Herrera, který spravuje archiv extrémních událostí, uvedl, že k těmto rekordům přibylo dalších 130 měsíčních teplotních maxim na národní úrovni a desítky tisíc lokálních teplotních rekordů zaznamenaných na monitorovacích stanicích od Arktidy až po jižní Pacifik.
Podle něj je ohromující, kolik rekordů bylo překonáno během prvních šesti měsíců tohoto roku. „Takové množství extrémních tepelných událostí překračuje všechno, co jsme dosud zažili nebo považovali za možné,“ řekl. „Období od února do července 2024 bylo nejvíce rekordní ve všech směrech.“
To je obzvláště znepokojující, protože loňská extrémní vedra byla z velké části přičítána kombinaci lidského vlivu na globální oteplování – způsobeného spalováním fosilních paliv a odlesňováním – a přirozeného jevu El Niño, který ohřívá povrch tropického Tichého oceánu a přináší vyšší teploty v mnoha částech světa. Ačkoli El Niño od února letošního roku slábne, úleva byla jen minimální.
„Navzdory ústupu El Niña rekordy nejenže neklesají, ale padají ještě rychleji než na konci roku 2023,“ poznamenal Herrera.
Denně jsou na místní úrovni překonávány nové teplotní rekordy. Některé dny tisíce monitorovacích stanic zaznamenávají nové měsíční teplotní maxima nebo minima. Ta druhá jsou zvláště nebezpečná, protože vysoké noční teploty nedávají lidem a ekosystémům šanci na regeneraci po extrémním horku. Například na konci července se čínská oblast Yueyang během noci potýkala s bezprecedentními teplotami 32 °C a nebezpečně vysokou vlhkostí.
Geografická šíře všech překonaných národních teplotních rekordů je ohromující. Mexiko vyrovnalo svůj dosavadní rekord 52 °C v Tepache dne 20. června. Na opačné straně planety dosáhly Kokosové ostrovy v Austrálii svého historického maxima 32,8 °C již potřetí v tomto roce, konkrétně 7. dubna.
Největší horka však byla zaznamenána v tropech. Egypt dosáhl 7. června v Asuánu svého národního rekordu 50,9 °C, zatímco Čad dva dny předtím vyrovnal svůj rekord 48 °C ve městě Faya. Ghana dosáhla 1. května nového maxima 44,6 °C v Navrongu, a Laos zaznamenal nový teplotní rekord 43,7 °C v Tha Ngon. Maximiliano Herrera uvedl, že tropy zaznamenávaly nové teplotní rekordy každý den po dobu 15 měsíců v řadě.
Herrera, Kostaričan, který již 35 let sleduje klimatické záznamy, zaplňuje důležitou mezeru v monitorování globálních teplot. Od roku 2007 spravuje Světová meteorologická organizace (WMO) mezinárodní záznamy, které procházejí časově náročným ověřovacím procesem. Mezitím se národní a regionální záznamy aktualizují každou hodinu nebo denně různými organizacemi. Herrera tyto záznamy rychle shromažďuje, ověřuje u místních zdrojů a aktualizuje na svém účtu „Extreme Temperatures Around the World“.
Jeho výsledky často předčí zjištění velkých institucí, které varují před rychlým oteplováním planety. „Hlavní ukazatele ukazují alarmující signály… Některé záznamy nejsou jen vysoké, ale zcela přepisují historické statistiky. A změny se zrychlují,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres o loňských globálních vedrech.
Evropská agentura pro monitorování klimatu Copernicus Climate Change Service nedávno oznámila, že červen byl již 13. měsícem v řadě, kdy byly překonány měsíční teplotní rekordy, s průměrnými teplotami o 1,5 °C nad předindustriálním průměrem, což vedlo k intenzivnějším vlnám veder, extrémním srážkám a suchům, tání ledovců a zvyšování hladiny moří.
WMO také oznámila, že letos nejméně 10 zemí zaznamenalo teploty nad 50 °C.
Carl Buontempo, ředitel programu Copernicus, varoval, že překonávání teplotních rekordů bude pokračovat, pokud neomezíme emise skleníkových plynů: „I když tato konkrétní vlna extrémů jednou skončí, nové rekordy budou překonávány s dalším oteplováním klimatu. To je nevyhnutelné, pokud nepřestaneme přidávat skleníkové plyny do atmosféry a oceánů.“
Naděje na ochlazení zatím zůstávají neuskutečněné. Předběžná data z družice Copernicus ERA5 naznačují, že 22. červenec byl nejteplejším dnem v zaznamenané historii Země s průměrnou globální teplotou vzduchu 17,15 °C.
Herrera vyjádřil naději, že varování před extrémním počasím může pomoci svět lépe připravit na nadcházející události a zmírnit rizika pro životy, infrastrukturu a ekonomiky. „Během extrémního počasí jsme my lidé i další druhy nejvíce vystaveni stresu nebo ohrožení, a proto jsme tehdy nejzranitelnější,“ řekl.