Ekonomové dospěli k závěru, že Brexit připravil britské exportéry o 12 % vývozu, především kvůli ukončení účasti na jednotném trhu.
Brexit podle nové analýzy snížil britský vývoz do Evropské unie o 12 procent a samotný návrat do celní unie by dokázal napravit pouze malou část vzniklých škod. Vyplývá to z výzkumu ekonomů Johna Springforda a Antona Spisaka z Centra pro evropskou reformu (CER).
Deset let po referendu o vystoupení Spojeného království z EU autoři zjistili, že export služeb do členských zemí Unie je přibližně o 7 procent nižší, než by byl v případě setrvání v EU. U vývozu zboží dosahuje rozdíl dokonce 16 procent.
Na základě podrobné analýzy obchodních dat a ekonomických modelů dospěli k závěru, že většina negativních dopadů souvisí s odchodem z jednotného trhu. Z celkového dvanáctiprocentního poklesu exportu připisují zhruba deset procentních bodů právě ztrátě plného přístupu na jednotný evropský trh.
Podle autorů měly na obchod výraznější vliv nové regulatorní překážky, jako jsou certifikační požadavky, administrativní kontroly a ověřování souladu s evropskými normami, než samotné celní bariéry.
Největší dopady pocítila odvětví cestovního ruchu, finančních a pojišťovacích služeb, chemického a farmaceutického průmyslu či potravinářství. Výzkumníci zároveň upozorňují, že ztráty ve službách jsou pravděpodobně vyšší, než naznačovaly dřívější studie, protože Spojené království neprofitovalo z výrazného růstu obchodu se službami uvnitř EU po pandemii covidu-19.
Debata o budoucích vztazích mezi Británií a Evropskou unií se v posledních měsících znovu dostává do popředí. Premiér Keir Starmer i ministryně financí Rachel Reevesová zdůrazňují význam užší hospodářské spolupráce s EU, vláda však nadále trvá na tom, že se země nevrátí ani do jednotného trhu, ani do celní unie a neobnoví volný pohyb osob.
Někteří významní labourističtí politici, včetně Andyho Burnhama a Wese Streetinga, však naznačili, že by v budoucnu podpořili hlubší integraci s Unií. Také Liberální demokraté posunuli svou pozici a místo návratu do celní unie nyní prosazují opětovné zapojení Spojeného království do jednotného trhu.
Studie CER přitom naznačuje, že samotné členství v celní unii by přineslo jen omezené výhody. Sice by odstranilo složitá pravidla původu zboží, která musí britské firmy splňovat pro bezcelní obchod, ale nepomohlo by sektoru služeb, který patří mezi nejvíce postižené odvětví po brexitu.
Navíc by Spojené království při vstupu do celní unie muselo převzít společnou celní politiku EU a ztratilo by možnost samostatně sjednávat obchodní dohody s třetími zeměmi.
Podle autorů by výraznější zlepšení obchodních vztahů vyžadovalo návrat do jednotného trhu nebo jinou formu hlubší ekonomické integrace s EU. Takový krok by však znamenal přijetí politicky citlivých závazků, mezi něž patří volný pohyb osob, finanční příspěvky do rozpočtu EU a dodržování evropských pravidel bez přímého vlivu na jejich tvorbu.
Výzkumníci zároveň nenašli přesvědčivé důkazy, že by zvýšený obchod se zeměmi mimo EU dokázal vykompenzovat ztráty vzniklé po brexitu, jak před referendem tvrdili jeho zastánci. Jejich závěry jsou v souladu s dalšími studiemi, podle nichž brexit snížil výkon britské ekonomiky o čtyři až osm procent.