Francie, Německo a Dánsko poskytnou stíhací letouny a další vybavení pro tuto misi, přičemž se předpokládá i účast Velké Británie.
Francie, Německo a Dánsko se zapojí do posílení obrany Polska proti budoucím útokům ruských dronů a pošlou k tomu stíhací letouny i další vojenskou techniku, oznámili v pátek představitelé NATO na tiskové konferenci.
Do mise Eastern Sentry by se mělo zapojit i Spojené království. Operace se má postupně rozšířit od Arktidy až po Černé a Středozemní moře, aby byla aliance lépe připravena na hrozbu ruských dronů a raket.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že kromě běžných vojenských kapacit budou součástí tohoto úsilí i speciální prvky zaměřené přímo na neutralizaci dronů.
Ve středu ráno vniklo do polského vzdušného prostoru 21 ruských dronů, které měly pravděpodobně sloužit jako návnady. Sestřeleny byly jen tři až čtyři a jeden z nich dolétl 260 kilometrů do vnitrozemí, což si vyžádalo uzavření čtyř letišť. Donald Trump tehdy označil incident za možný omyl, ale dodal, že s vývojem není spokojen.
Polský premiér Donald Tusk naopak jasně uvedl, že nešlo o chybu: „Rádi bychom věřili, že šlo o omyl. Ale nebyl – a my to víme,“ napsal na sociálních sítích.
Rutte k události podotkl, že NATO ji stále vyhodnocuje, nicméně ruské narušení aliančního vzdušného prostoru vyžaduje reakci. Podle něj je ruská aktivita podél východní hranice NATO stále agresivnější a nebezpečnější, což potvrzují i opakované incidenty s drony v Rumunsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
Vedle něj vystoupil nejvyšší vojenský velitel NATO Alexus Grynkewich, který označil zachycení dronů nizozemskými F-35 za úspěšnou operaci, přesto dodal, že aliance se z každé akce musí dál učit.
Dánsko přispěje dvěma stíhačkami F-16 a fregatou protivzdušné obrany, Francie třemi stroji Rafale a Německo čtyřmi Typhoony. Londýn rovněž naznačil ochotu podpořit operaci, přičemž britský ministr obrany John Healey uvedl, že se zvažuje vyslání až šesti Typhoonů.
Mezitím Kreml oznámil, že mírová jednání jsou přerušená. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov řekl, že kontakty sice existují, ale rozhovory stojí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruské cíle se nezměnily a že Putin usiluje o úplné ovládnutí Ukrajiny. Dodal, že válečný stroj Moskvy se zastaví jen tehdy, pokud bude Kreml donucen přehodnotit své cíle.
Zelenskyj zároveň přivítal v Kyjevě Trumpova emisara Keitha Kellogga a s nadsázkou navrhl, že mu nabídne občanství, protože během jeho návštěvy Rusko hlavní město nebombardovalo.
Do Kyjeva dorazila také nová britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová, pro kterou to byla první cesta od nástupu do funkce. Spolu s návštěvou oznámila Londýn i nové sankce vůči Rusku. „Velká Británie se nebude jen dívat, jak Putin pokračuje ve své brutální invazi,“ řekla a zdůraznila, že klíčové je ekonomicky oslabit Moskvu a zastavit financování války.