Německá vláda považuje přesun 5 000 vojáků za předvídatelný a upozorňuje Evropu na nutnost posílit vlastní obranu.
NATO se snaží zjistit podrobnosti rozhodnutí USA stáhnout 5 000 vojáků z Německa, které nařídil Donald Trump během sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Německá vláda se pokusila význam tohoto kroku zmírnit, označila ho za očekávaný a zdůraznila nutnost, aby Evropa více investovala do vlastní obrany. Pentagon uvedl, že stažení proběhne během šesti až dvanácti měsíců a následuje po Merzově kritice Trumpovy politiky vůči Íránu i jeho přístupu k jednáním s Teheránem.
Merz v pondělí prohlásil, že Írán Spojené státy ponižuje, na což Trump reagoval slovy, že kancléř neví, o čem mluví, a brzy poté zmínil možnost stažení vojsk. Mluvčí NATO Allison Hart uvedla, že aliance s USA jedná, aby lépe porozuměla detailům změn v rozmístění sil. Podle ní situace zároveň ukazuje, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a zvýšit obranné výdaje.
Německé ministerstvo obrany uvedlo, že plán potvrzuje potřebu posílit evropskou roli v NATO. V Německu je nyní asi 40 000 amerických vojáků a podle amerických představitelů by mohlo dojít ke stažení brigády i zrušení plánovaného nasazení dalších jednotek.
Další redukce by však mohla narazit na odpor amerického Kongresu, který stanovil minimální počet vojáků v Evropě. Obavy v Evropě navíc vyvolává i možné zpoždění dodávek amerických zbraní, protože Pentagon dává přednost doplnění zásob po konfliktu s Íránem.
Napětí mezi USA a evropskými spojenci se prohloubilo i kvůli odmítnutí NATO zapojit se do války s Íránem. Merz sice nabídl pomoc v Hormuzském průlivu, ale jen za podmínky příměří a mezinárodního mandátu.
Vyjednávání s Íránem zatím stagnují, protože Trump není spokojen s návrhy Teheránu, přestože Írán své požadavky částečně zmírnil. Situaci navíc komplikuje nové násilí na Blízkém východě, včetně izraelských útoků v jižním Libanonu, při nichž zahynulo několik lidí.