Vláda stojí před hrozbou pádu kvůli plánovanému rozpočtu zaměřenému na úspory.
Náklady na financování francouzských státních dluhopisů vzrostly na nejvyšší úroveň od dluhové krize eurozóny. Situace se vyhrotila uprostřed politické nestability, kdy vláda čelí hrozbě pádu kvůli kontroverznímu úspornému rozpočtu.
Rozdíl mezi výnosy francouzských 10letých státních dluhopisů a německými ekvivalenty dosáhl ve středu 90 bazických bodů, což je nejvyšší hodnota za 12 let. Akcie na pařížské burze zároveň zaznamenaly pokles.
Tato situace naznačuje riziko návratu politických nepokojů ve druhé největší ekonomice eurozóny. Nastává v době, kdy premiér Michel Barnier usiluje o schválení rozpočtu, který zahrnuje škrty ve výši 60 miliard eur a zvýšení daní, přestože vládě chybí parlamentní většina.
Barnier, který byl do funkce jmenován Emmanuelem Macronem po zářijových předčasných volbách, jež vedly k patové situaci v parlamentu, v úterý varoval, že pád vlády by mohl destabilizovat finanční trhy.
„Finanční trhy zažijí silnou bouři a výrazné turbulence,“ varoval premiér Michel Barnier ve vysílání TF1, když byl dotázán, jaký dopad by mělo, pokud by jeho rozpočtová opatření nebyla schválena.
Premiér se snaží získat podporu opozičních zákonodárců pro svou vládní agendu, zatímco krajně pravicová lídryně Marine Le Penová v pondělí znovu pohrozila, že podpoří návrh na vyslovení nedůvěry, což by mohlo vést k pádu Barnierovy vlády.
Rostoucí rozdíl mezi výnosy francouzských a německých státních dluhopisů, tzv. spread, odráží vyšší požadavky investorů na rizikovou prémii za držení francouzského dluhu. Spread byl naposledy širší v roce 2012, během vrcholící dluhové krize eurozóny, kdy panovaly obavy z řeckého státního bankrotu.
Investoři upozorňují, že současný politický pat v Paříži by mohl vést k dalším předčasným volbám a zhoršit politickou nestabilitu, která už zasáhla zemi po nedávných šokujících volbách vyvolaných prezidentem Macronem.
„Francouzská politická hra na hraně zhoršuje náladu na trzích. Padne vláda?“ napsali analytici z Pantheon Macroeconomics v komentáři pro klienty.
Varovali také, že krajní pravice a krajní levice by mohly svrhnout Barnierovu vládu kvůli nevyhovujícímu rozpočtu, přestože by se tyto dvě frakce nikdy nedokázaly shodnout na alternativním návrhu.
Barnierovy úsporné plány přicházejí v době, kdy francouzský rozpočtový deficit překročil 6 % HDP, více než dvojnásobek cíle stanoveného EU. Podle Paktu stability a růstu EU by deficity neměly přesáhnout 3 % HDP a státní dluh 60 %, což však v současnosti porušuje několik členských států eurozóny.
Brusel zařadil Francii do procesu monitorování „nadměrného deficitu“ spolu s dalšími sedmi členskými státy, včetně Belgie, Itálie a Polska.
Barnierovy plány počítají s postupným snížením schodku na 5 % v příštím roce. Francouzský senát má návrh rozpočtu projednat v pondělí. Analytici varují, že pokud nebudou provedeny potřebné škrty a zvýšení daní, deficit by mohl příští rok vzrůst na 7 %.
„Tato úroveň začíná přitahovat pozornost hlídačů dluhopisů,“ uvedla Kathleen Brooks, ředitelka výzkumu na obchodní platformě XTB.
„Obavy z dluhopisového trhu se nyní soustředí především na rozpočet a deficit. Pokud Barnierova technokratická vláda padne, bude to pravděpodobně znamenat konec jeho radikálního rozpočtu zaměřeného na úspory. Pokud se však udrží ve funkci, může příští měsíc využít speciálních parlamentních pravomocí k prosazení rozpočtu.“
Macron jmenoval Barniera, zkušeného konzervativce a bývalého vyjednavače EU pro brexit, v září po předčasných volbách v červenci. Prezident doufal, že šokující výsledky průzkumu posílí jeho pozici po těžké porážce krajní pravice v květnových volbách do Evropského parlamentu.
Tento krok ale selhal a přiměl centristickou vládu k rezignaci, přičemž dolní komora parlamentu je nyní rozdělena do tří zhruba stejně silných bloků: levicového, krajně pravicového a centristického.